Sciencemag.cz
Doporučujeme
Již pošesté odstartoval dnes ve 14 hodin a 12 minut z kbelského letiště vojenský letoun CASA se čtyřmi klisnami koně Převalského na palubě. Koně čeká téměř šest tisíc kilometrů dlouhá cesta do Západního Mongolska, kam Zoo Praha dopravila ve spolupráci s Armádou České republiky již devatenáct koní. Letošní transport bude o hodně náročnější než pět předchozích, protože podle plánu by CASA měla v Mongolsku přepravit do Gobi B ještě další čtyři koně z národního parku Khustain Nuruu.
„Dnes odstartujeme z Kbel pošesté. Ale tentokrát nejenže chceme do Gobi přepravit čtyři koně Převalského z evropských zoologických zahrad, nýbrž také čtyři jedince z národního parku Chustaj. Půjde tedy o zdvojený Návrat divokých koní. Máme toho velmi mnoho za sebou – a přitom je ještě všechno před námi. Držte nám, prosím, palce!“, sdělil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek těsně před odletem.
Dnešní odlet čtyř klisen koní Převalského do Mongolska proběhl bez jakýchkoliv problémů a dle časového harmonogramu. Tým odborníků Zoo Praha začal s přípravou v Dolním Dobřejově v 6 hodin ráno, v 7 hodin a 47 minut již byla v přepravní bedně první klisna jménem Nara. Dále byly naloženy klisny Heia a Reweta, a jako poslední, v 9 hodin a 29 minut, klisna Heilige. Na cestu do Prahy vyrazil konvoj v 10 hodin a 35 minut, ve 12 hodin a 20 minut dorazil na letiště Kbely. Po nezbytných formalitách byly klisny naloženy do armádního letounu CASA. Ve 14 hodin a 12 minut CASA se vzácným nákladem na palubě odstartovala.
Přísně chráněná oblast GOBI B
Gobi B se rozkládá na 9 000 km čtverečných mongolské stepi a pouště. Přísně chráněnou oblastí byla vyhlášena v roce 1975, v roce 1991 se stala také biosférickou rezervací. Pro historii koní Převalského má tato oblast jedinečný význam. Právě odtud se koně Převalského dostali na začátku 20. století do Evropy a právě zde byl koncem 60. let 20. století spatřen poslední divoký kůň. A zde se také nyní nachází těžiště snah o návrat „převaláků“ do volné přírody.
Návrat koní Převalského do Gobi B začal v roce 1992 pod vedením německých a později švýcarských organizací. Na podzim roku 2009 čítala tamní populace přes sto padesát koní. Po kruté zimě z přelomu let 2009 – 2010 se však stav koní dramaticky snížil na pouhých čtyřicet devět.
Příchod nepříbuzných zvířat z Evropy představuje důležitý krok pro zdravý rozvoj tamní populace, v současné době se počet koní Převalského v Gobi B, kam směřovaly čtyři poslední „pražské“ transporty, zvýšil na 137.
Naši „převaláci“ v Mongolsku
1995-2000
V letech 1995 až 2000 bylo v rámci zahraničních transportů přepraveno 4 až 5 našich koní – záleží na tom, které budeme pokládat za „naše“.
V pořadí první byl Sirius, který byl v roce 1991 jako tříletý prodán ze Zoo Praha do Oberwilu. Tam zplodil třináct hříbat, z nichž jedenáct bylo posléze přepraveno do Takhin Talu. Tamtéž odletěl v roce 1995 i samotný Sirius, a než o dva roky později v důsledku zranění uhynul, stačil se stát otcem dalších tří hříbat.
V roce 1998 byli do Takhin Talu přepraveni další tři pražští koně Převalského. Klisna Zina (v Mongolsku dostala jméno Tamga) a hřebec Atreu (Doumoun) o rok později uhynuli, ale klisna Zeta (Od, což mongolsky znamená „hvězda“) se postupně stala matkou deseti hříbat (v současné době je opět březí) – a ovšem už i babičkou. V Gobi B Zeta oslavila již dvaadvacáté narozeniny; je zde nejstarším koněm Převalského a současně symbolem úspěšnosti reintrodukce tohoto druhu do Střední Asie.
Konečně v roce 2000 byla do Národního parku Khustain Nuruu odvezena klisna Babeta, která se však narodila v Košicích a pak žila v Dolním Dobřejově. Během následujících let porodila pět hříbat a uhynula předloni na jaře.
V letech 2011 až 2015 jsme letadly CASA přepravili z Prahy do Mongolska dalších devatenáct koní Převalského, a to v rámci projektu „Návrat divokých koní“, organizovaného naší zoologickou zahradou. S výjimkou tří klisen a jednoho hřebce ale nešlo o pražská zvířata. Do naší chovné a aklimatizační stanice v Dolním Dobřejově jsme vždy čtvrt až tři čtvrtě roku před vlastním transportem svezli „převaláky“ ze zoologických zahrad a jiných chovných zařízení v Belgii, v Maďarsku, v Německu, na Slovensku či ve Švýcarsku.
2011
Během prvního, zdaleka nejnáročnějšího „Návratu divokých koní“ jsme do Khomiin Talu přepravili klisny Kordulu, Limu a Cassoviu a hřebce Matyáše. Podle informací, které máme k dispozici, porodily klisny celkem osm hříbat a Matyáš se stal otcem jednoho hříběte.
Reintrodukční projekt v Khomiin Talu se nám nejevil tak perspektivní jako projekt v Přísně chráněné oblasti Gobi B, a proto následující čtyři transporty směřovaly právě tam, konkrétně do Takhin Talu.
2012
V roce 2012 jsme přepravili klisny Anežku (Alag), Gretu (Tsagaanaa), Xaru (Boroo) a Spelu (Bulgan). Všechny čtyři po aklimatizaci vytvořily (společně s dalšími klisnami) harém hřebce Erkhese a porodily doposud šest hříbat.
2013
V následujícím roce jsme do Takhin Talu přivezli opět čtyři klisny: Lotusz (Bumbat), Spange (Baigali), Jácint (Tsaskhan) a Barču (Gunj). Ty tvoří harém hřebce Mogoie a doposud pouze Spange porodila předloni hříbě, které bohužel následně uhynulo.
2014
V roce 2014 jsme do Takhin Talu dopravili klisny Gretel, Bayan a Ullu, které po roce pobytu v aklimatizační ohradě vyběhly 6. července 2015 do volné přírody v Přísně chráněné oblasti Gobi B.
2015
V loňském roce byly do Takhin Talu přepraveny klisny klisny Querida, Rabea, Kirá a Paradise. Transport byl kvůli extrémnímu počasí jak v České republice, tak v Mongolsku velmi komplikovaný, o to větší jsme měli radost, že dopadl úspěšně.
Nyní nás čeká transport dvojitý, a to jak čtyř klisen, které se budou přepravovat z České republiky, tak čtyř koní, kteří do Gobi B doputují transportem vnitromongolským z Národního parku Khustain Nuruu.
V letošním roce se řediteli Zoo Praha Miroslavu Bobkovi také podařilo v čínské Urumči podepsat dohodu s Xinjiang Przewalski Wild Horse Breeding and Research Center (WHBC). Tato spolupráce se týká chovu koně Převalského a zejména jeho reintrodukce do přírody.
WHBC chová koně Převalského na stanici v Jimsaru a rovněž je v rezervaci Karamaily v Džungarské pánvi vrací do přírody. V budoucnosti by však měli být koně z Jimsaru vypouštěni i na čínském území přiléhajícím k mongolskému národnímu parku Gobi B, což by pro návrat posledního divokého koně do přírody znamenalo naprosto zásadní pokrok.
Na základě dohody podepsané mezi Zoo Praha a WHBC by měli být v budoucnu do Jimsaru, pro oživení krve tamního chovu, dovezeni z Evropy hřebci.
