Sciencemag.cz
Related Articles
Máme zde další geoinženýrský nápad a jeho analýzu. Pobřežní vody v mnoha oblastech světa stále více ztrácejí kyslík, což má důsledky jak pro ekosystémy, tak pro lidi, kteří jsou na nich závislí. Známým příkladem je Baltské moře: důsledky šíření hypoxických nebo anoxických zón se projevují úhynem ryb, úbytkem míst pro tření a rozkvětem toxických sinic. Proč tedy nedodávat kyslík do moře uměle?
„Byly již vyzkoušeny různé techniky, z nichž některé měly na jezera pozitivní vliv,“ říká Andreas Oschlies z GEOMAR Helmholtz Center for Ocean Research Kiel. „Umělé okysličování však nedokáže zázraky – pouze dočasně zmírňuje příznaky a neřeší základní příčiny.“
Pobřežní moře přirozeně získávají kyslík výměnou s atmosférou a fotosyntézou fytoplanktonu na hladině. Hlubší vrstvy vody se mohou ke kyslíku dostat pouze prostřednictvím látkové výměny s povrchovou vodou. (Poznámka: Pomineme-li tedy různé exotické procesy: viz také: Kovové minerály na dně hlubokého oceánu štěpí vodu a vytvářejí „temný kyslík“)
Kyslík naopak spotřebovávají bakterie při rozkladu organického materiálu. Těmto bakteriím se daří obzvláště dobře při vysokém přísunu živin, a proto patří nadměrný přísun živin (zejména dusíku a fosforu, „přehnojení“) z odpadních vod a zemědělství k hlavním příčinám poklesu hladiny kyslíku.
Kromě toho se vodní plochy oteplují; v teplejší vodě se může rozpustit méně kyslíku. Teplé vrstvy vody překrývající ty chladnější také brání účinnějšímu promíchávání.
Anoxické oblasti nejsou doslova vzato ani zdaleka mrtvé, ale přežívat v nich dokážou skoro jen bakterie.
Vědci se v nové studii zaměřili na dvě techniky dodávání kyslíku: vstřikování vzduchu nebo čistého kyslíku (bublinková difúze) a čerpání povrchové vody bohaté na kyslík do hlubších vrstev. Obě metody již byly lokálně testovány a přinesly částečně pozitivní výsledky. Jakmile se však tato opatření přeruší, anoxie se obvykle velmi rychle vrátí. Jedním z příkladů je záliv Chesapeake Bay poblíž Baltimoru v USA. Po desetiletích provzdušňování mělkého přítoku byly systémy vypnuty a hladina kyslíku během jednoho dne klesla na původní úroveň.
Toto umělé zavádění kyslíku lze navíc úspěšně použít jen někde: v jezerech, mělkých ústích řek nebo malých zátokách.
V současné době se diskutuje o rozšíření výroby zeleného vodíku. Zelený vodík se může vyrábět elektrolýzou, při níž se voda štěpí na vodík a kyslík. Pokud jsou elektrolyzéry umístěny v blízkosti moře, mohl by se kyslík, který vzniká jako vedlejší produkt, využít pro k okysličování mořských pobřežních oblastí.
Caroline Slomp et al, Could Bubbling Oxygen Revitalize Dying Coastal Seas?, Eos (2025). DOI: 10.1029/2025EO250163
Zdroj: Helmholtz Association of German Research Centres / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka: Tak to skoro vždy se řeší až následky, nikoliv původní příčiny, a těžko jinak (skutečně původní příčinou nemoci je to, že člověk je naživu, apod. :-)).
