Sciencemag.cz
Doporučujeme
Víme, že malpy kapucínské (ploskonosé opice Nového světa) používají kamenné nástroje, především k rozbíjení ořechů. Jde rozhodně o druh inteligentní. Dokonce je známa i „opičí archeologie“, tedy nálezy kamenů, které malpy pravděpodobně používaly v minulosti. Můžeme spekulovat, zda na to přišly relativně nedávno, zda to dokoukaly od lidí apod. Tím to ale nekončí.
V oblasti Pedra Furada v severovýchodní Brazílii známe řadu archeologických nalezišť. Byly zde objeveny stovky skalních maleb z doby před 12 000 lety, dřevěné uhlí z velmi starých ohňů a kamenné úlomky, které lze interpretovat jako nástroje, jež byly datovány až do doby před 50 000 lety. Bez ohledu na to, kdy první lidé dorazili do Ameriky (poznámka: nyní zase začíná převládat přesvědčení, že k tomu došlo ještě před cloviskou kulturou), 50 000 let je prostě moc.
Viz také: Sedm objevů Ameriky
Archeologové Agustín Agnolín (National Institute of Anthropology and Latin American Thought) a paleontolog Federico Agnolín (Argentine Museum of Natural Sciences) nyní nástroje z Pedra Furada a dalších dávných brazilských nalezišť (Sitio do Meio, Vale da Pedra Furada a Toca da Tira Peia) porovnali s nástroji, které dnes po sobě zanechávají právě malpy. Oba „soubory“ si mají odpovídat: jde o kameny „opracované“ nárazy o pevný plochý povrch (kámen pod roztloukaným předmětem) a jako vedlejší produkt takto vzniklé odštěpky (šupiny). Takže záhada by mohla být vyřešena, sice jde o nástroje, ale nikoliv lidského původu a nemusíme předpokládat přítomnost lidí v Jižní Americe před 50 000 lety…
Abstrakt původní studie publikované v The Holocene dále pro podporu uvádí, že příslušné nástroje nemají řadu atributů kamenných nástrojů lidských (čepele, otloukání do zúžení) a jsou vyrobeny výhradně z bezprostředně dostupné suroviny (to je tedy jako důkaz, že nejde o dílo člověka, hodně nepřesvědčivé, alespoň samo o sobě).
Agnolin, Agustín & Agnolin, Federico. (2022). Holocene capuchin-monkey stone tool deposits shed doubts on the human origin of archeological sites from the Pleistocene of Brazil. The Holocene. 095968362211317. 10.1177/09596836221131707.
Zdroj: HeritageDaily, The Holocene
Poznámky PH:
Je to poněkud šokující, že lze zaměnit nástroje malp a Homo sapiens (nikoliv australopitéka nebo prvních zástupců rodu Homo). Tím větší obdiv si jistě malpa zaslouží. Na druhé straně, když ale není ani jisté, zda vůbec jde o nástroje…
Kde se bere hlavní podobnost, aspoň jak to chápu: Malpy používají kameny, nevyrábějí kamenné nástroje, i když bychom je to možná mohli v zajetí naučit. „Opracovaný“ kámen vznikne jako vedlejší produkt, jeho používáním. Přitom se odlamují i šupiny, které už mohou ale značně připomínat ty vznikající při záměrné výrobě nástrojů (prostě důsledek otloukání dvou kamenů o sebe).
V podstatě máme před sebou zřejmě situaci, kdy hledáme ne pravděpodobné, ale „nejméně nepravděpodobné“ vysvětlení situace. Přece jen zaměnit nástroje Homo sapiens a malp je divné. Předpokládat přítomnost lidí v Jižní Americe před 50 000 lety je divné. Svést vše na nějakou chybu v datování ja také divné a vypadá i jako snaha prostě zamést problém pod koberec. Samozřejmě o nástroje ani jít nemusí (vůbec). Atd.
Podobnou „opičí archeologii“ známe i v případě makaků. Viz také: Archeologie makaků a jejich doba kamenná
Viz také: Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit
Malpy používající nástroje
