(c) Graphicstock

Sedm objevů Ameriky

Asi každý dnes ví, že před Kolumbem objevili Ameriku Vikingové. Co se tedy myslí celkem 7 objevy? Jak to alespoň definuje zdroj níže: Evropské plavby z 15. století se berou jako jeden celek (1 – bráno samozřejmě nikoliv chronologicky). Mezi Vikingy (2) a 15. stoletím se žádný evropský objev nezmiňuje. Možná třeba italští obchodníci o existenci kontinentu věděli, ale zřejmě se tam cíleně neplavili (Viz také: Italská kronika popisuje Ameriku 150 let před Kolumbem). V této souvislosti snad stojí také za zmínku, že benátský korálek dokázal v 15. století dorazit až na Aljašku (Korále předešly Kolumba).
Autor nesdílí teorie prezentované v knize „1421: Rok, kdy Čína objevila svět“. Tedy: ne, Číňané tehdy Ameriku nenavštívili. (PH: Souhlasím, kniha mi přišla hodně vycucaná z prstu a divili jsem, se, že ji tehdy Mladá fronta v seriózní edici Kolumbus vůbec vydala. Viz také: Objevila Čína v roce 1421 svět? Sotva). Na druhé straně ale existují určité (sporné) náznaky, že Číňané (nebo i Japonci) mohli doplout do Ameriky při nějaké jiné příležitosti.
Naopak jako hotovou věc autor bere, že do Ameriky dopluli Polynésané, nejspíš z Velikonočního ostrova (3). Podle všeho ano: Spor se vede spíše o to, zda šlo o spojení nějak trvalejší, spojení s kulturním či genetickým přenosem (kulturním přenosem se myslí především pěstované rostliny, genetickým geny nikoliv těchto rostlin, ale lidí). Asi nejvýznamnějším přímým důkazem je v tomto ohledu nález kuřecích kostí z Chile datovaný do předkolumbovské doby (https://www.pnas.org/doi/abs/10.1073/pnas.0703993104).
Viz také: Genetika praví: Mezi Velikonočním ostrovem a Peru spojení nebylo
Kde se v Jižní Americe vzaly austronéské geny

Dostáváme se k Inuitům. Zdroj níže rozlišuje, že do Ameriky přišli Inuité (900 n. l., (4)) a Eskymáci-Aleuti (2500-2000 př. n. l., (5)). Zde se nám to tedy celé značně komplikuje, protože nejde jen o politickou korektnost (označení Eskymáci vs. Inuité; Eskymáci má být hanlivé, pochází od sousedních Indiánů a má znamenat pojídače syrového masa), ale těmito označeními i rozlišují dvě etnika. V případě inuitské migrace se uvádí, že se jejich předkové snad nejprve vydali z Aljašky do Asie, pak se vrátili zpět a došli až po Grónsko.
Eskymáci/Aleuti se jazykově od Indiánů liší, jejich jazyk by mohl být teoreticky příbuzný dokonce i geograficky dost vzdáleným jazykům uralským (ugrofinským). Američtí Eskymáci/Aleuti jsou geneticky částečně smíšeni s lidmi, kteří přišli na Aljašku před nimi: Na Dené (6). Národy Na Dené se dříve řadily prostě mezi „Indiány“, nicméně hovoří jazyky odlišnými, příbuznými jazykům jenisejským (ketština). Jde o potomky pozdější migrace, datované (dost široce) do doby asi 8000–3000 př. n. l. Na Dené žili na severu Severní Ameriky (mimo pobřeží), patřili k nim ale i Tlinkiti (Tligiové), jedni z představitelů pozoruhodných kultur severozápadního pobřeží. Část Na Dene se (asi krátce před Kolumbem) posunula až na jihozápad USA. To jsou Apači a Navahové.
A konečně číslo 7, vůbec první Američané. Téměř všechny indiánské jazyky od Severní po Jižní Ameriku jsou prý prokazatelně příbuzné. Možná tedy tuto migraci už nemá smysl dále dělit. Otázkou je datování. (PH: Dříve se uvádělo až 35 000 let. Pak se zase předpokládalo, že nejstarší americkou kulturou je cloviská, asi 11 000 př. n. l., tedy vznikající až spolu s koncem doby ledové. Pak se zase objevily nálezy starší nebo nálezy srovnatelně staré, ale dále na jih. Není jasné, zda jsou, respektive jejich datování, přijímány všeobecně.) Zdroj níže vyhodnocuje vše tak, že nálezů z doby před Cloviskou kulturou je docela dost. I když jsou sporné, je nepravděpodobné, že bychom měli zamítnout všechny.
A nakonec: když vidíme, jak málo toho zůstalo v Americe po Polynésanech a Vikinzích, samozřejmě, že některé „objevy“ nemusely zanechat stopy vůbec žádné, respektive o nich prostě nevíme (třeba Atlantik přeplula ve starověku jednosměrně nějaká fénická či řecká loď).

Zdroj: Nicholas R. Longrich: Seven times people discovered the Americas. How they got there, The Conversation; a další

Supravodivost grafenu lze zapínat elektrickým pulzem

Fyzikové z MITu zkoumali grafen v podobě oblíbené dvojvrstvy s pootočením o magický úhel 1,1°. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close