Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zpočátku byli raní dinosauři ve fosilním záznamu méně početní než jiní plazi. První dinosauři byli navíc i relativně malí.
Pozůstatky nejstarších dinosaurů se mohou nacházet v Amazonii a dalších rovníkových oblastech Jižní Ameriky a Afriky, naznačuje nová studie vedená vědci z University College London.
V současnosti nejstarší známé dinosauří fosilie pocházejí z doby před asi 230 miliony let a byly objeveny jižně od tropů (cca dnešní jih Brazílie, Argentina a Zimbabwe). Rozdíly mezi těmito fosiliemi však naznačují, že dinosauři v té době již nějakou dobu procházeli evolucí, což ukazuje na jejich vznik o miliony let dříve.
Nová studie zohlednila mezery ve fosilním záznamu a dospěla k závěru, že nejstarší dinosauři se pravděpodobně objevili v horké oblasti, u rovníku na tehdejším superkontinentu Gondwana (dnes zahrnuje Amazonii, Konžskou pánev a Saharu).
Hlavní autor studie Joel Heath (University College London a Natural History Museum, Londýn) k tomu uvádí: „Dinosauři jsou dobře prozkoumáni, ale stále nevíme, odkud vlastně přišli. Fosilní záznamy mají tak velké mezery, že je nelze brát za bernou minci. Naše modelování naznačuje, že nejstarší dinosauři mohli vzniknout v západní Gondwaně v nízkých zeměpisných šířkách. Jedná se o teplejší a sušší prostředí, než se dosud předpokládalo, tvořené pouštními a savanovými oblastmi.“
Modelová studie čerpala z fosilií a evolučních stromů dinosaurů a jejich blízkých příbuzných plazů, stejně jako z geografie daného období. Mezery ve fosilním záznamu zohlednila tím, že oblasti zeměkoule, kde nebyly nalezeny žádné fosilie, považovala za chybějící informace, nikoliv za oblasti, kde žádné fosilie neexistují. Podporu pro nově navržený původ dinosaurů poskytuje skutečnost, že se jedná o střed mezi místem, kde byli nalezeni nejstarší dinosauři v jižní Gondwaně, a místem, kde byly objeveny fosilie mnoha jejich blízkých příbuzných na severu v Laurasii.
Zpočátku byli raní dinosauři ve fosilním záznamu méně početní než jiní plazi. První dinosauři byli navíc i relativně malí. Naopak ke konkurenci dinosaurů patřili předkové krokodýlů (pseudosuchia, početná skupina zahrnující obrovské druhy dlouhé až 10 metrů) a pterosauři, první živočichové, u nichž se vyvinul aktivní let (létání pomocí mávání křídel, nikoli plachtění) a kteří dorůstali velikosti stíhaček. (Poznámka PH: Navíc zde byli také savcovití plazi, kteří v triasu prosperovali.)
Naproti tomu nejstarší dinosauři byli mnohem menší než jejich potomci – spíše velikosti kuřete nebo psa. Chodili po dvou nohách a předpokládá se, že většina z nich byla všežravci. Mezi nejstarší známé dinosaury patří rody Eoraptor, Herrerasaurus, Coelophysis a Eodromaeus.
Dinosauři se stali dominantními poté, co před 201 miliony let sopečné erupce vyhubily mnoho jejich plazích příbuzných (poznámka: respektive – prostě došlo k vymírání na přelomu triasu a jury, které téměř odstranilo savcovité plazy).
Accounting for sampling heterogeneity suggests a low palaeolatitude origin for dinosaurs, Current Biology (2025). DOI: 10.1016/j.cub.2024.12.053. https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(24)01722-6
Zdroj: University College London / Phys.org, přeloženo / zkráceno
