Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nejtenčí špagety na světě, asi 200krát tenčí než lidský vlas, vytvořili vědci z University College London a dalších institucí. Tyto špagety nemají být novou (exotickou, dekadentní…) potravinou, ale byly vytvořeny kvůli širokému využití, které nanovlákna tohoto typu mají v medicíně i průmyslu.
Nanovlákna vyrobená ze škrobu by být mohla používána v obvazech (materiál je vysoce porézní, propouští vodu a vlhkost, ale nikoliv bakterie), jako lešení pro regeneraci kostí (napodobují mimobuněčnou síť proteinů a dalších molekul, kterou si buňky vytvářejí pro svou podporu) nebo pro transport léčiv. Dosavadní technologie výroby ale vyžadovaly extrakci škrobu z rostlinných buněk a jeho čištění, což je proces s velkou spotřebou energie a vody. Mohlo by proto být jednodušší (levnější, ekologičtější…) vytvářet škrobová nanovlákna přímo z mouky.
Nová studie popisuje výrobu špaget o průměru pouhých 372 nanometrů pomocí elektrospinningu, tedy technologie, při níž jsou vlákna mouky a kapaliny protahována přes hrot jehly elektrickým nábojem.
Elektrospinning s použitím složky bohaté na škrob, jako je bílá mouka, je náročnější než s použitím čistého škrobu, protože nečistoty – bílkoviny a celulóza – způsobují, že směs je viskóznější a nemůže tvořit vlákna. Výzkumníci použili mouku a místo vody kyselinu mravenčí, protože ta rozbíjí šroubovice tvořící škrob. (Vrstvy šroubovic slepené k sobě jsou jinak příliš velké na to, aby mohly být stavebními kameny nanovláken.) Kyselina mravenčí se pak odpaří.
Nejtenčí dosud známé těstoviny, su filindeu („boží nitě“), se údajně vyrábějí v Nuoro na Sardinii. Tato „pasta lunga“ je podle odhadů široká asi 400 mikronů – tedy 1000krát tlustší než nový materiál. (PH: Možná zajímavá otázka: Jak dlouho se pasta lunga vaří? U nového materiálu se uvádí, že tak tenké špagety by se rozvařily za méně než sekundu.)
Nová „nanopasta“ vytvořila strukturu z nanovláken o průměru asi 2 cm; každé jednotlivé vlákno je ale příliš úzké na to, aby je bylo možné zřetelně zachytit jakoukoli formou kamery nebo optického mikroskopu, takže jejich šířka byla měřena skenovacím elektronovým mikroskopem.
Škrobu je všude hodně, spolu s celulózou jde asi o nejvíce zastoupenou složku biomasy. Pro řady aplikací bude výhodou i to, že je samozřejmě dobře biologicky odbouratelný.
Beatrice Britton et al, Nanopasta: electrospinning nanofibers of white flour, Nanoscale Advances (2024). DOI: 10.1039/D4NA00601A
Zdroj: University College London / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Ty těstoviny se nevaří. Pouze zalévají horkým vývarem.