Vizualizace černé díry, zdroj: NASA

Nejvzdálenější a nejstarší černá díra má 13 miliard let

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31.
Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry v jejich centru byly běžné. Tento výsledek tak klade určitá omezení na teoretický modely, které popisují evoluci raného vesmíru.
Blazary díky disku nebo kouli ionizovaného plynu, který obklopuje centrum, září na řadě vlnových délek. Vyházejí z nich také úzké výtrysky plynu/plazmatu, který se pohybuje relativistickými rychlostmi. Tyto „jety“ jsou dost jasné na to, aby je šlo pozorovat i na velké vzdálenosti, současně ale musí být pozorovatel orientován prakticky pouze přímo proti nim. K objevení blazaru tedy musí pomoci náhoda, respektive štěstí.
Blazar PSO J0309 + 27 není obklopen prachem, takže i přes jeho vzdálenost od Země ho lze sledovat na řadě vlnových délek. Pozorování dalekohledu XRT na palubě satelitu Swift vede k závěru, že v rentgenovém spektru jde o vůbec nejjasnější zdroj, který lze v této vzdálenosti zachytit. Objekt sám o sobě bude sotva nějak výjimečný, ale jiná tak vzdálená aktivní galaktická jádra se prostě dosud tak přesně pozorovat nepodařilo kvůli konkrétním okolnostem, jejich výtrysky plazmatu směřovaly jinam.
Odhaduje se, že černá díra v galaktickém jádru PSO J0309 + 27 má hmotnost asi miliardu Sluncí. Dosud největší známá černá díra je asi 40krát těžší (poznámka: černé díry vzniklé zhroucením jedné hvězdy představují odlišnou kategorii).
Viz také: Největší černá díra je v clusteru galaxií Abell 85

Hlavní autorkou práce je Silvia Belladitta z University of Insubria a Italian National Institute for Astrophysics (INAF) v Miláně.

S. Belladitta et al. The first blazar observed at z > 6, Astronomy & Astrophysics (2020). DOI: 10.1051/0004-6361/201937395
Zdroj: Large Binocular Telescope Corporation/Phys.org a další

Divné supravodiče mohou obsahovat Majoranovy fermiony

Tellurid uraničitý UTe2 patří k tzv. chirálním nekonvenčním supravodičům. A aby byl ještě podivnější, možná …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close