Vizualizace černé díry, zdroj: NASA

Největší černá díra je v clusteru galaxií Abell 85

Dosud nejhmotnější známá černá díra vydá prý za asi 40 miliard (billions) Sluncí. Což současně znamená asi 2/3 hmotnosti všech hvězd v Mléčné dráze – takto řečeno to zní ještě impozantněji. Takovou hmotnost změřili u objektu v jádru kupy (cluster) galaxií Abell 85. Co se týče velikosti (poznámka PH: míněno pravděpodobně horizontu), černá díra má mít zhruba objem Sluneční soustavy.
Kupa galaxií Abell 85 se nachází ve vzdálenosti asi 700 milionů světelných let od Země. V centru kupy se nachází obří eliptická galaxie Holm 15A, která sama vznikl kolizí nejméně 8 menších galaxií – to samo o sobě zvedne velikost centrální černé díry jen asi o jeden řád v důsledku sloučení původně nezávislých černých děr (pokud všechny splynou, což se zde asi stalo), finálně pak ovšem příslušné závislosti sotva budou takto jednoduše lineární. Z rotace hvězd této galaxie kolem centrálního objektu vědci vypočítali i hmotnost černé díry. Kolem centrální černé díry se mimochodem nachází celkem prázdný prostor, což má řadu příčin – samotnou černou díru i to, že v eliptických galaxiích bývá méně mezihvězdného plynu, což limituje tvorbu nových hvězd.
Eliptická galaxie může být i budoucností Mléčné dráhy poté, co (zřejmě) splyne s galaxií Andromeda; předpokládá se, že kolize začne asi za 4,5 miliard dlet a skončí cca o 5 miliard let později. V prostředí clusterů galaxií se pak eliptické galaxie znovu srážejí a vytvářejí ještě větší objekty, jako je Holm 15A. Z centra galaxie mizí hvězdy jednak proto, že je rostoucí černé díry pohlcují, ale i kvůli tomu, že kolize je vymršťují do vzdálenějších oblastí, mnohdy až na samotný okraj galaxie. Jádro obřích galaxií tak bývá relativně prázdné.
Studie byla prozatím publikována na preprintovém serveru arXiv (bez odborné oponentury), připravena je pro The Astrophysical Journal. Měření byla provedena pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope), který provozuje Evropská jižní observatoř (ESO).

Zdroj: Astronomy.com a další

Poznámka PH: Z dalšího dohledávání plyne, že podobná zpráva se objevila už letos v srpnu. Možná je nový nebo nějak zpřesněný (či jinou metodou ověřený) samotný odhad hmotnosti (nebo velikosti, „objemu“?), nicméně i číslo 40 miliard Sluncí bylo v této souvislosti uváděno již v srpnu.

Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka …

4 komentáře

  1. Mléčná dráha má 200-300 miliard hvězd. 40 miliard nejsou 2/3

  2. To je asi myšleno hmotnostně a ne počtem kusů…

  3. Není to chyba v matrixu?

  4. Jiste, 40 miliard Sluncí… 2/3 hmotnosti naší galaxie. Jsou daleko hmotnejsi hvězdy pánové. Nevidim na tom zadnou chybu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close