Za téměř tři desetiletí hledání pátrání po hnědých trpaslících jsme jich přímo pozorovali jen asi 40 (viz dále). Mezinárodní tým vedený vědci z Open University a Univerzity v Bernu díky nové inovativní metodě hledání objevil hned 4 další. Přitom hnědí trpaslíci jsou pro astronomy díky své povaze objektu s vlastnostmi mezi hvězdou a planetou zajímaví hned z několika důvodů.
Odhadujeme, že to, kolik (jak málo) těchto objektů dnes známe, nevyplývá z toho, že by byli tak vzácní (též viz dále), ale z jejich z problematické detekce. Hnědé trpaslíky obíhající kolem mateřské hvězdy v dostatečné vzdálenosti lze zachytit přímo – na rozdíl od těch, kteří jsou příliš blízko své hvězdy, a její jas je překrývá. Také 4 nové přírůstky se všechny týkají „planetohvězd“, které jsou od svých hvězd daleko.
I tak je ale pravděpodobnost najít hvězdu s hnědým trpaslíkem velmi malá. Většina průzkumů lovících hnědé trpaslíky se dosud zaměřovalo na náhodné hvězdy z mladých hvězdokup nebo hledala v oblastech, kde se rodí horké mladé hvězdy. Hubbleův dalekohled jich tak našel několik v mlhovině v Orionu, přičemž detekce se uskutečnila v infračervené části spektra.
„Alternativním přístupem ke zvýšení počtu detekcí je pozorování pouze těch hvězd, které vykazují známky přítomnosti dalšího objektu v systému,“ uvádí spoluautorka nové studie Clémence Fontanive z University of Bern. Hnědí trpaslíci, včetně těch vzdálených, jsou dost hmotní na to, aby detekovatelným způsobem gravitačně ovlivňovaly chování samotné hvězdy. Vědci proto nově vyvinuli nástroj Copains, který se pokouší analyzovat pozorované anomálie v pohybech hvězd (zdrojem dat byla sonda Gaia Evropské kosmické agentury) a z nich zase odhadnout existenci hnědých trpaslíků. Při dalším pozorování těchto hvězd pak autoři nové studie použili vyhledávač planet SPHERE na dalekohledu Very Large Telescope v Chile a úspěšně odhalili deset nových průvodců těchto hvězd s oběžnými drahami v rozsazích mezi Jupiterem a Plutem. Má se jednat o pět hvězd s nízkou hmotností, bílého trpaslíka (pozůstatek hvězdy) a právě o čtyři nové hnědé trpaslíky.
Celá metoda by měla být po svém dopracování použitelná i pro tělesa nižší hmotnosti, tj. snad umožní objevovat i velké a od své hvězdy vzdálené exoplanety.
M Bonavita, C Fontanive, R Gratton, K Mužić, S Desidera, D Mesa, B Biller, A Scholz, A Sozzetti, V Squicciarini, Results from The COPAINS Pilot Survey: four new BDs and a high companion detection rate for accelerating stars, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, Volume 513, Issue 4, July 2022, Pages 5588–5605, https://doi.org/10.1093/mnras/stac1250
Zdroj: University of Bern a další
Poznámky PH: Jiné zdroje uvádějí, že hnědých trpaslíků známe mnohem více než 40, mluví se o tisících – přímé zobrazení („vyfotografování“) zmíněné výše je něco jiného. Anglická Wikipedia uvádí asi 1800 známých hnědých trpaslíků.
Některé odhady praví, že v Mléčné dráze může být až 100 miliard hnědých trpaslíků (tj. řádově stejně jako „regulérních“ hvězd), jiné uvádějí, že ve srovnání s hvězdami by hnědých trpaslíků mohlo být 1-10 %.