zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain
zdroj: brian0918™, wikipedia, licence obrázku public domain

Nové druhy někdy vznikají složitě

Namísto jednoduché geografické a reprodukční izolace může jít o několikastupňový proces se zpětným křížením.

Mezinárodní tým vědců odhalil v genomu orlíčku odlišnou evoluci jednoho ze sedmi chromosomů.

Rod orlíček (latinsky Aquilegia) zahrnuje na sedm desítek druhů rostoucích po celé severní polokouli i řadu zahradních hybridních forem pěstovaných pro mimořádně krásné květy. Jejich rozmanitost je výsledkem procesu označovaném v evoluční biologii jako adaptivní radiace, tedy vznik nových druhů v důsledku adaptace na změny prostředí. Vědci z CEITECu Masarykovy univerzity společně s mezinárodním konsorciem, vedeným dr. Magnusem Nordborgem z vídeňského Ústavu Gregora Mendela pro molekulární rostlinnou biologii, uveřejnili genomové sekvence jedenácti druhů orlíčku v časopise eLife.

Výzkumníci zjistili, že všech jedenáct sekvenovaných druhů orlíčků sdílí značnou část genetické proměnlivosti, a to i přes významnou geografickou vzdálenost. Toto zjištění dále podporuje moderní pohled na vznik nových biologických druhů. Ten nemusí být jednoduchým procesem, při němž nový druh vzniká reprodukční izolací jedné z populací druhu stávajícího. Naopak se může jednat o dlouhou a spletitou cestu izolace, zpětného křížení a opětovné reprodukční izolace – s důsledkem mezidruhového sdílení části genetické variability. Výsledky studie nám poskytují lepší představu o tom, jak adaptivní radiace přispěla ke vzniku fascinující rozmanitosti květů orlíčků a jak se rostlinné druhy mohou adaptovat na budoucí změny klimatu.

Sekvenování genomu orlíčků také vedlo k nečekanému zjištění, že jeden ze sedmi chromosomů se vyvíjel odlišně. Tento chromosom má méně genů a více nekódujících sekvencí než zbývající chromosomy, od kterých se také odlišuje dvojnásobnou sekvenční diverzitou. Výzkumná skupina Martina A. Lysáka z CEITECu MU přispěla k cytogenomické identifikaci a charakterizaci tohoto zvláštního chromosomu zjištěním, že daný chromosom nese (mimo jiné) početné kopie genů kódující molekuly ribosomální RNA. „S výjimkou pohlavních chromosomů je to zřejmě poprvé, kdy někdo identifikoval rostlinný chromosom vyvíjející se odlišně od těch zbývajících. Víme, že tento chromosom musel vzniknout už před adaptivní radiací orlíčků, ale nevíme, jak vzniknul a jaký je jeho evoluční význam,“ říká Martin Lysák. Vědci se chtějí studiu evoluce tohoto chromosomu dále věnovat.

Zveřejněná studie je příkladem propojení různých směrů v rostlinné biologii. Zatímco populační genetika zkoumá evoluci tak, že se zaměřuje na změny sekvencí DNA v čase, chromosomová biologie studuje evoluční vývoj chromosomů, tedy celých molekul DNA. Výsledky tohoto výzkumu naznačují, že vývoj nových metodických přístupů umožňuje spojit myšlenky z obou oborů a dozvědět se více o tom, jak se vyvíjejí celé genomy.

tisková zpráva institutu CEITEC

Simulátor kvantového počítače se 41 qubity

Díky infrastruktuře založené na systému in-memory je možné kapacitu výpočetní simulace kdykoliv navýšit. Atos, přední …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close