Tag Archives: rostliny

Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším …

Mezinárodní tým s účastí našich vědců /Ústavu experimentální botaniky AV ČR/ vytvořil rostliny, které svítí ve tmě. Intenzita světla přitom slouží jako informace o hladinách dvou hormonů klíčových pro reakce rostlin na patogeny a škůdce. Výsledky projektu zveřejnil renomovaný časopis Nature Communications. Některé organismy mají fascinující schopnost vytvářet světlo. Z …

Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie …

Desítky let uznávaná představa o růstu kořenových buněk zřejmě neplatí. Nový výzkum česko-norského týmu dokládá, že takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, překvapivě ale nehraje klíčovou roli při jejich vývoji. Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty …

Botanické druhy pivoněk mají mnohdy vlastnosti, které chybí u odrůd pivoňky čínské a lékařské. Mimo jiné jde o žlutou barvu květu, časnost kvetení, tvar listů a celkový habitus. Jedním ze šlechtitelských cílů Průhonické botanické zahrady bylo právě experimentální využití různé mezidruhové kombinace k získání neobvyklých odrůd. Mnoho opylení končilo bez …

Masožravé rostliny, u nichž o takovém označení nelze pochybovat, mají řadu vzhledových i funkčních zvláštností. Tyto zvláštnosti se sice u jiných rostlin vyskytují také, v náznaku anebo jenom jednotlivě, ale ne v celé kombinaci potřebné k masožravosti. Například masožravým láčkovkám (Nepenthes) slouží jako lákadlo vábící mravence a jinou kořist nektarové …

Vodivé trubice se mohou ucpat vzduchovými bublinami. Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy …

List je v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování …

U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají …

Kořeny rostlin mají vlastní verzi rčení „co tě nezabije, to tě posílí“. Když narazí na překážku v půdě, neoslabí – naopak zesílí. Nová studie publikovaná 16. dubna 2026 v prestižním časopise Science ukazuje, jak rostliny aktivně reagují na mechanický stres a dokážou se přizpůsobit i zhutněné půdě. Když kořen narazí …