Archiv článků: rostliny

Luštěniny a „symbiotické“ bakterie spolu bojují

Jak známo, některé rostliny dokáží získávat dusík za pomoci symbiotických bakterií u svých kořenů (rhizobie). Až dosud se předpokládalo, že taková symbióza má poměrně přímočarý průběh, kdy bakterie dodávají amonné ionty vzniklé fixací vzdušného dusíku a rostliny jim za to poskytují organické sloučeniny uhlíku (hlavně karboxylové kyseliny). Beat Christen, Matthias …

více »

Jak funguje genová regulace rostlin

Buňky mají schopnost účinně odstraňovat chybnou mRNA prostřednictvím procesu známého jako NMD. Tým genetiků vedený Karlem Říhou z institutu CEITEC Masarykovy univerzity nedávno zjistil, že proteiny zapojené do kontroly kvality ribonukleové kyseliny (RNA) hrají mnohem složitější roli v regulaci genové exprese, než bylo doposud známo. Výzkumníci rozluštili komplexní spojení mezi …

více »

Biologové odhalili propojení mezi auxinem a buněčnými membránami

První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …

více »

Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy

Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …

více »

Jak voda protéká cévami rostlin

Dřeviny své široké cévy buď shlukují dohromady (jasan), nebo tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (javor). Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky …

více »

Hormonální systém řídící růst rostlin má prastarý evoluční původ

Bílkoviny PIN – nezbytné pro hormonální působení auxinu – měly již řasy, z nichž se před půl miliardou let vyvinuly vyšší rostliny. Jak se vyvinul jeden z nejdůmyslnějších systémů, který ovlivňuje růst rostlin a jejich reakce na podněty? Jak se v evolučním „dávnověku“ transportoval zásadní rostlinný hormon auxin? To zkoumali vědci …

více »

Trifidi z počátku evoluce

Ve známé knize Den trifidů jsou lidé terorizováni trifidy, kteří vznikli z běžné hospodářské plodiny. Dravé stadium ale mohlo existovat i na počátku evoluce rostlin obecně. Pomiňme, zda rostliny vůbec představují monofyletickou skupinu. S tím, jak se do eukaryotických buněk začleňovaly sinice/chloroplasty, je to poměrně komplikované, k příslušné symbióze došlo …

více »

Jak rostliny řídí své soužití s „přátelskými“ houbami

Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. …

více »

Adéla: Kanadská masožravka jí běžně i mloky

Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …

více »

Loví masožravky kořist podtlakem?

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Architektura důmyslných pastí bublinatek. Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close