Virus je ve vnějším prostředí velmi odolný a dá se přenést kontaminovaným oblečením, krmivem…
Pracovníci Oddělení infekčních chorob Ústavu infekčních chorob a mikrobiologie VFU Brno v minulých dnech poprvé potvrdili přítomnost nového viru RHDV2 na území České republiky. Virus se šíří po Evropě velmi rychle, ve Francii byl poprvé zjištěn v roce 2010, následující rok v Itálii, v roce 2015 i v Německu. V České republice byl v roce 2016 zaznamenán výskyt viru RHDV1a a v červenci letošního roku také nový virus RHDV2.
„V rámci studie výskytu virů moru králíků na území České republiky naše laboratoř zjistila nejen přítomnost viru RHDV1a, ale potvrdila i podezření veterinárních specialistů z praxe, že se na našem území již objevil i nový virus RHDV2,“ komentuje aktuální situaci vedoucí výzkumné skupiny Doc. MVDr. Petr Lány, Ph.D. a dodává: „Dobrý ochranný efekt má vakcinace, ale vakcína musí obsahovat aktuální viry, které cirkulují v daném státě.“
Mor králíků (hemoragická nákaza králíků) je virové infekční onemocnění s vysokým procentem úhynů postižených zvířat. Ve světě je známé od roku 1984 a v České republice od roku 1988. Vyvinutí vakcín vedlo ke snížení ztrát vlivem této nákazy. Virus moru králíků (RHDV) je však variabilní, v roce 1996 byla souběžně v Itálii a v Německu zjištěna novější varianta s částečně odlišnou povrchovou bílkovinou a v roce 2010 byl v severozápadní Francii objeven již velmi odlišný virus. Pro větší přehlednost byla provedena změna značení těchto virů – původní virus je nyní pojmenován RHDV1, antigenní varianta je označena jako RHDV1a a nový, antigenně odlišný virus jako RHDV2.
Viry RHDV1/1a způsobují akutní krvácivé onemocnění dospělých králíků. Mláďata jsou částečně vnímavá od 5.–6. týdne věku a plně vnímavá od 8.–9. týdne. U nakažených zvířat se objeví příznaky za 1 až 3 dny po infekci a vlastní onemocnění proběhne v rozmezí 12 až 96 hodin, kdy až 90 % postižených zvířat uhyne. Až u 10 % proběhne chronické onemocnění, kdy králíci uhynou za 1–2 týdny nebo přežijí. U rekonvalescentů, podobně jako u infikovaných částečně imunních králíků, je možné několikatýdenní vylučování viru.
Šíření viru RHDV2 vede k onemocnění a k úhynům (i králíků vakcinovaných proti RHDV1/1a) se stejnými příznaky, ale v menší míře. Onemocnění králíků po infekci RHVD2 trvá o něco déle, 3–5 dní, a úhyny jsou nižší, v rozmezí 5–70 %. O to větší může být počet vironosičů, kteří jsou jedním ze zdrojů nových nákaz po jejich přesunech do vnímavých chovů. Oproti infekci původními viry jsou po infekci virem RHDV2 úhyny velmi malých králíčat již od věku 15 až 20 dnů. Patologický nález je stejný jako u virů RHDV1/1a, je možné nalézt krvácení na plicích, zvětšenou slezinu a změny na játrech.
„Nejrychlejší metodou pro zjištění přítomnosti virové RNA je PCR reakce. Následná sekvenace nukleové kyseliny slouží nejen k rozlišení mezi viry RHDV1/1a a RHDV2, ale umožňuje i fylogenetickou analýzu jednotlivých kmenů,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Rosenbergová Ph.D., molekulární bioložka a členka výzkumného týmu.
Proti šíření všech virů moru králíků je důležité dodržovat zoohygienické opatření, zvláště omezení nákupu králíků z chovů s neznámou nákazovou situací a omezení vstupu návštěv do chovných zařízení, protože virus je ve vnějším prostředí velmi odolný a dá se přenést kontaminovaným oblečením, krmivem, stelivem či prachem. Diskutována je také role hmyzu.