Foto badamczak80 , Pixabay; Pixabay License. Volné pro komerční užití

Nový výzkum: paleolitičtí vlci z Předmostí opravdu byli spíš psi

Protopsi pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích…

Martina Galetová z Moravského zemského muzea se aktivně účastnila týmového výzkumu, který prováděl mikroskopickou analýzu opotřebení zubů fosilních psovitých šelem z paleolitické lokality Předmostí v České republice. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve fosilním vzorku psovitých z lokality Předmostí, který obsahuje jak vlku, tak psu podobné psovité šelmy,“ říká Martina Galetová. Badatelé identifikovali jasné typy opotřebení zubů pro každý ze dvou morfotypů psovitých.

Ve srovnání s Canidy podobnými vlku mají zuby raných psích Canidů, které nazýváme „protopsi“, větší stopy opotřebení indikující potravu s obsahem tvrdé lámavé stravy. Tato větší durofágie – konzumace potravy obsahující tvrdé složky – u „protopsů“ znamená, že pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích, a přináší tak další důkaz o tom, že na lokalitě byly nalezeny dva typy psovitých živících se různou potravou, což souhlasí s dalšími důkazy rané domestikace.

Primárním cílem výzkumu bylo zjistit, zda tyto dva morfotypy vykazují výrazné rozdíly v chování na základě způsobu opotřebení zubů. Mikroabraze zubů je behaviorální signál, který se může objevit o generace dříve, než v populaci nastanou morfologické změny, a je velmi slibný pro užití archeologických dokladů pro rozlišení „protopsů“ od vlků.

Domestikace psa je prvním příkladem ochočení zvířat a jediným typem domestikace, který se objevil dávno před jednoznačným dokladem zemědělství. Probíhá však ostrá vědecká debata ohledně doby a okolností počátků domestikace psů – odhady se pohybují od 15 000 do 40 000 let př. n. l. Diskutuje se rovněž o tom, proč byli jako první domestikováni vlci a stali se psy. Z antropologického hlediska je doba počátku domestikace významná pro pochopení chování a ekologie tehdejšího člověka – časného Homo sapiens.

Hlavním autorem studie je Kari Prassack, vedoucí výzkumu a sbírek v Hagerman Fossil Beds National Monument, který je součástí National Park Service (USA), a Peter Ungar, profesor na University of Arkansas (USA), na projektu dále spolupracovali: Mietje Germonpré z Royal Belgian Institute of Natural Sciences (Belgie) a Josephine DuBois, studentka ze City School of Dentistry při University of Missouri-Kansas (USA).

Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky (GAČR GA15-06446S), Ministerstvo kultury ČR (Moravské zemské muzeum, MK000094862) a University of Arkansas Honors College (USA).

tisková zpráva Moravského zemského muzea

Když antibiotika nestačí: objev českých vědců zrychlí fágovou terapii

Příslušná technika, Ramanova pinzeta, vznikla spojením optické pinzety a Ramanovy spektroskopie. Vědci z Ústavu přístrojové …

One comment

  1. pavel houser

    samozrejme – že tito protopsi jedli kosti po lidech, ještě neznamená, že je lidé krmili a ze tito „zili s clovekem“ a byli drbani za usima. lide je mohli treba pobliz na smetistich tolerovat a tot vse.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close