Sciencemag.cz
Doporučujeme
V řadě případů byly nárůsty počtů kopií virové RNA pozorovány s předstihem 1–2 týdny oproti datům z klinických testů.
Česko trápí v souvislosti s onemocněním covid-19 zásadní problém – dlouhodobě vysoký podíl pozitivních testů. Skutečný rozsah epidemie ve společnosti tedy neznáme, ale jen odhadujeme. Řešením může být nová analytická metoda založená na stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách, která přináší několik zásadních výhod – je zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, získává data s předstihem, je výrazně levnější, lze díky ní odhalovat ohniska epidemie a sledovat šíření nových mutací. K prosazení metody je však potřeba pomoci státních institucí, soukromých laboratoří, epidemiologů, případně velkých tuzemských firem.
Metodu vyvinula VŠCHT Praha ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi a od července 2020 probíhá pilotní monitoring ve 14 lokalitách pražské stokové sítě. Vzorkování je zaměřeno především na obytné lokality (sídliště, vilová zástavba, centrum Prahy, VŠ koleje), ale i na další důležité objekty, jako jsou Letiště Václava Havla, nemocnice, obchodní centrum atd. „V současné době je monitoring rozšířen i o další důležitá odběrová místa stokové sítě a odběr vzorků probíhá častěji, a to 2-3x týdně,“ říká Ing. Petr Sýkora, Ph.D., technický ředitel Pražských vodovodů a kanalizací.
„Výsledky z tohoto sledování ukazují, že především v obytných oblastech data z odpadních vod velmi dobře korelují s epidemickou situací. V řadě případů byly nárůsty počtů kopií virové RNA pozorovány s předstihem 1–2 týdny oproti datům z klinických testů publikovaných pro území Prahy,“ vysvětluje docent Jan Bartáček z VŠCHT Praha s tím, že do sledování přítomnosti viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách vkládá velké úsilí řada vyspělých zemí. Průkopníkem je Nizozemí, kde je v současnosti centrálně organizován monitoring přítomnosti viru v odpadních vodách ve více než 300 městských čistírnách odpadních vod. Rozsáhlé studie publikovaly i instituce ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii.
Využití nového monitoringu je několikeré. Kromě získání objektivních dat o vývoji epidemie lze v době ustupující epidemie s předstihem odhalovat nová ohniska, identifikovat rizikové zóny a sledovat zasažení významných objektů, jako jsou nemocnice, budovy veřejné správy atd. Nabízí se také využití pro sledování šíření nových mutací viru. „V tomto případě jsou zatím známá pouze data ze zahraničí, v ČR se dosud takové testování neprovádí, ale metodiku lze o toto sledování snadno rozšířit,“ říká docent Bartáček.
Řešitel několika prestižních mezinárodních grantů upozorňuje, že data, která získal jeho tým v rámci pilotního monitoringu v Praze a okolí, jsou jen předběžná. „Rozsah vzorkování zatím není dostatečný pro kvalitní epidemiologický výzkum, který by mohl být využitý pro řízení epidemiologických opatření na území konkrétních měst, případně celé České republiky. Proto v současné době hledáme podporu pro mnohem rozsáhlejší monitoring (častější vzorkování na více lokalitách).“
Rozvinout metodu nejenže dává velký smysl kvůli efektivnějšímu boji proti pandemii, ale bude to také nutné s ohledem na nové doporučení Evropská komise, aby členské státy monitorovaly odpadní vody v čistírnách odpadních vod s kapacitou alespoň 150 tis. ekvivalentních obyvatel, a to nejpozději od 1. 10. 2021.
Kdo tedy může pomoci slibnou metodu naplno verifikovat a posunout k plnému využití?
V první řadě instituce státní správy a samosprávy, které by využily produkovaná data, a přitom byly ochotny výzkum podpořit finančně, technicky nebo organizačně. Dále analytické laboratoře komerční i veřejné, jimž je VŠCHT Praha ochotna poskytnou metodiku předúpravy vzorků i RT-qPCR. „Potřebovali bychom spolupracovat i s epidemiology, kteří by byli schopni v reálném čase vyhodnocovat a interpretovat námi získaná data,“ doplňuje Bartáček. Prostor je i pro velké tuzemské firmy, který by byly ochotné do veřejně prospěšného výzkumu investovat.
