Archiv článků: rna

Jak funguje Dicer: savčí nůžky na RNA

Článek v aktuálním čísle časopisu Molecular Cell popisuje mechanismus fungování savčího Diceru, enzymu stříhajícího RNA, který je klíčový pro tlumení aktivity genů v buňkách a u bezobratlých má i antivirovou funkci. Práce je výsledkem společného úsilí laboratoří Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR a Richarda Štefla …

více »

Objevili nový mechanismus regulace sestřihu RNA

Spliceozom si můžeme představit jako filmový stříhací stroj, který z původního filmu selektivně vystřihne nepoužitelný materiál (v tomto případě introny) a vyčištěnou verzi filmu pošle režisérovi. Vědecký časopis NATURE právě zveřejnil objev výzkumného týmu vedeného Daliborem Blažkem, který popisuje dosud neznámý mechanismus regulující sestřih RNA, což je zcela zásadní proces …

více »

Jak se RNA naučila kopírovat sama sebe – bez proteinů

Pokud kopírování RNA probíhá bez katalýzy, může být zpracováván řetězec nanejvýš několik desítek nukleotidů dlouhý. Syntéza kopie RNA probíhá podle pevných pravidel. Komplementární řetězec vzniká jen podle následujícího schématu: adenin se přepíše do uracilu a uracil do adeninu, zatímco guanin do cytosinu a cytosin do guaninu (hovoříme pouze o bázích, …

více »

Nový pohled na vývoj raných interakcí mezi proteiny a RNA

Interakce mezi RNA a peptidy/proteiny jsou pro život nesmírně důležité již od jeho nejranějších forem, dokonce ještě před posledním univerzálním společným předkem (LUCA). Komplexy protein-RNA jsou v moderním životě všudypřítomné a jsou nezbytné pro mnoho fází buněčného cyklu a metabolismu. Nový výzkum přináší experimentální podklady, které poskytují nový pohled na …

více »

Objevili roli domén TND v genové expresi

TND domény jsou nejčastějším strukturním prvkem mezi faktory, které ovlivňují syntézu RNA. Mezinárodní vědecký tým vedený Courtney Hodgesem z Baylor College of Medicine v USA a Václavem Veverkou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odhalil důležitý díl ve složité a z velké části neznámé skládačce procesů, které řídí zapínání a vypínání …

více »

RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět?

Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …

více »

Objevili univerzální systém pro dopravu nukleových kyselin do buněk

Schopnost doručovat do buňky molekuly různé velikosti usnadňuje využití systému i ve velmi odlišných genových terapiích. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR objevili nový typ látek schopných bezpečně transportovat do buněk různé typy nukleových kyselin, které se používají pro léčebné účely, od základních stavebních kamenů až po …

více »

Ještě víc než lamarckismus: Háďátka si předávají informace o nebezpečných bakteriích

Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) dokáže kolegovi předat obsah své paměti, který bude navíc dědičný, v určitém ohledu zacházíme ještě dál než Lamarck. Červi samozřejmě nemluví a vše to funguje pouze pro jeden konkrétní případ. Hlístice C. elegans se ve svém prostředí pravidelně setkává s bakterií P. Aeruginosa. Ta sice …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close