Záhada, proč život používá molekuly v podobě konkrétních optických izomerů, se prohloubila objevem, že RNA může spolupracovat i s pravotočivými proteiny. Proč si tedy život vybral levotočivou verzi, není jasné (poznámka: pokud prostě nejde o náhodu; bylo třeba vybrat jednu verzi, i když život postavený na pravotočivých aminokyselinách by fungoval …
více »Protoribozom sehrál roli v rané evoluci života
Interakce mezi RNA a proteiny před vznikem prvního života poskytovala významnou biofyzikální výhodu. Vědci odhalili nové poznatky o protoribozomu, molekulární fosílii uvnitř ribozomu, která hraje klíčovou roli při vzniku života na Zemi. Tento výzkum, publikovaný v časopise Nucleic Acids Research, by mohl změnit naše chápání rané evoluce ribozomů a jejich …
více »Navrhují RNA svět a vznik života ve sladké vodě
Nová teorie navrhuje, že RNA svět mohl existovat nikoliv u podmořských vývěrů (dnes nejoblíbenější představa), ale na vulkanických ostrovech. Skládání jednotlivých kousků RNA do větších molekul i replikace řetězců RNA má lépe fungovat ve vodě s nízkým obsahem soli a vysokým pH. Za těchto podmínek je relativně potlačena hydrolýza, vlákna …
více »Editor CRISPR lze použít i pro úpravu RNA
Výzkum v oblasti editování RNA by mohl umožnit způsoby léčby genetických onemocnění. Vědci z Montana State University ukázali, jak lze techniku CRISPR použít i k úpravám RNA. CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) je typ imunitního systému, který bakterie používají k rozpoznávání virů a boji proti nim. Tento systém …
více »Krátké toxické RNA zabíjejí mozkové buňky a mohou umožnit vznik Alzheimerovy choroby
Nová studie Northwestern University ukazuje, že klíčovou roli u Alzheimerovy choroby může hrát dosud neuvažovaný mechanismus, interference RNA. Výzkumníci poprvé identifikovali krátké řetězce toxických RNA (sRNA), které přispívají k odumírání mozkových buněk a poškození DNA v mozku postiženém Alzheimerovou chorobou a/nebo ve stáří. Autoři studie uvádějí, že během stárnutí dochází …
více »Vědci z ÚOCHB rozvíjejí možnosti využití RNA v genové medicíně
Buňka má několik možností, jak regulovat translaci (překlad) genů. Jedním ze způsobů je umlčet gen pomocí siRNA (small interfering RNA). Dr. Petr Cígler a jeho spolupracovníci pracují na zdokonalení molekulárních přepravních systémů ribonukleové kyseliny (RNA) do buněk. Otázka, jak ji efektivně dopravit na určené místo v těle, aby tam cíleně umlčela …
více »Na ÚOCHB vyvinuli novou metodu pro enzymovou syntézu RNA léčiv
Upravené DNA polymerázy umějí začlenit v podstatě jakoukoliv úpravu do jakékoliv sekvence RNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedený prof. Michalem Hockem přišel s novou metodou přípravy ribonukleové kyseliny (RNA) obsahující modifikované báze. Inovativní využití upravených DNA polymeras, běžně používaných pro syntézu DNA, vedla k vývoji obecné metody …
více »Žralok malohlavý se dožívá 400 let zřejmě díky reverzní transkriptáze
Čeští vědci našli v jednom z nejdéle žijících živočichů světa „stopu dlouhověkosti“. Vědci ostravské Přírodovědecké fakulty a brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevili v RNA žraloka malohlavého možný klíč k jeho dlouhověkosti. Paryba, která se dožívá i přes 400 let, dle jejich zjištění v rámci svých molekulárních procesů využívá …
více »Hypotéza RNA světa získala další podporu
Jak známo, při úvahách o vzniku života je třeba nějak vyřešit otázku současné duality DNA a proteinů – genetického kódu a výkonného hardwaru. Co bylo dříve? Hypotéza RNA světa předpokládá, že „první živou entitou“ byla RNA, fungující současně jako informační médium i jako enzym. Podpora pro tuto teorii je velmi …
více »Jak buňka skládá molekulární nůžky na stříhání RNA
Vědci nově lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení toho, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu. Výsledky nedávno publikoval časopis …
více »