Vizualizace znázorňuje kompaktní černou díru o hmotnosti 11 Sluncí a hvězdu 5krát hmotnější než Slunce, která kolem ní obíhá. Objekty se nacházejí ve hvězdokupě NGC 1850 obsahující tisíce hvězd, která leží zhruba 160 tisíc světelných let od nás v sousední malé galaxii – Velkém Magellanově mračnu. Tvar hvězdy je doformován díky silnému gravitačnímu působení černé díry. Černá díra a obyčejná hvězda obíhají kolem společného těžiště systému. Sledováním radiálního pohybu hvězdy byli astronomové schopni odhalit přítomnost černé díry hvězdné hmotnosti, která se tak stala prvním objektem tohoto typu objeveným touto metodou mimo naši Galaxii. K pozorování hvězdokupy vědci použili dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) a jeho přístroj MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer). Kredit: ESO/M. Kornmesser (výřez)

Objevena černá díra ukrytá ve hvězdokupě mimo naši Galaxii

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou dráhu vůbec poprvé. Postup bude klíčový při pátrání po skrytých černých dírách v naší Galaxii i mimo ni a mohl by pomoci odhalit, jak tyto záhadné objety vznikají a vyvíjejí se.

Nově objevená černá díra byla nalezena ve hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd a leží ve vzdálenosti zhruba 160 tisíc světelných let od nás v malé sousední galaxii – Velkém Magellanově oblaku.

„Podobně jako Sherlock Holmes sledující skupinu zločinců na základě chyb, kterých se dopustili, i my prohlížíme každou jednotlivou hvězdu v této kupě s ‚lupou‘ v ruce a snažíme se najít důkazy přítomnosti černých děr, aniž bychom je přímo spatřili,“ říká Sara Saracino (Astrophysics Research Institute, Liverpool John Moores University, UK), vedoucí výzkumu, jehož výsledky jsou prezentovány v článku přijatém k publikaci v prestižním vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Uvedené výsledky sice ‚usvědčují‘ pouze jednoho z hledaných ‚pachatelů‘, ale když odhalíte jednoho, jste na dobré cestě najít další, dokonce i v jiných hvězdokupách.“

Ukázalo se, že první ‚usvědčený podezřelý‘ je objekt asi 11krát hmotnější než Slunce. Nezpochybnitelným důkazem se pro vědce stalo jeho gravitační působení na hvězdu o hmotnosti pěti Sluncí, která kolem něj obíhá.

Astronomové již v minulosti zaznamenali takto malé černé díry ‚hvězdné hmotnosti‘ i v cizích galaxiích. To však bylo na základě sledování rentgenového záření, které emituje hmota padající do černé díry, nebo prostřednictvím gravitačních vln vznikajících při vzájemné kolizi černých děr (nebo černé díry a neutronové hvězdy).

Většina černých děr hvězdné hmotnosti však o sobě nedává vědět ani rentgenovým zářením ani gravitačními vlnami. „Naprostou většinu těchto objektů je možné odhalit pouze dynamicky,“ říká člen týmu Stefan Dreizler (Georg-August-University Göttingen, Německo). „Když černá díra tvoří systém s obyčejnou hvězdou, vzájemně ovlivňují svůj oběžný pohyb a takové soustavy můžeme nalézt našimi sofistikovanými přístroji,“

Dynamická metoda, kterou použila Sara Saracino a její tým, by mohla astronomům umožnit nalezení mnohem většího počtu černých děr a pomoci tak rozkrýt řadu jejich tajemství. „Každá jednotlivá detekce, která se nám podaří, bude důležitá pro naše chápání hvězdokup a černých děr v nich,“ upozorňuje spoluautor studie Mark Gieles (University of Barcelona, Španělsko).

Objev v NGC 1850 představuje první případ, kdy se podařilo černou díru najít v takto mladé hvězdokupě (která je stará pouze asi 100 milionů let, což je v astronomických měřítkách času jen okamžik). Použitím této dynamické metody při pozorování podobných kup by mohla být nalezena řada mladých černých děr, což dále umožní získat nové informace o jejich vývoji. Srovnáním s většími exempláři ve starších hvězdokupách by astronomové rádi zjistili, jakým způsobem tyto objekty ‚rostou‘ prostřednictvím pohlcování hvězd nebo vzájemným spojováním. Zkoumání demografie černých děr ve hvězdokupách také dále zlepší naše chápání původu zdrojů gravitačních vln.

Při svém výzkumu členové týmu využili data nasbíraná během dvou let pomocí přistroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer), který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) na Observatoři Paranal v Chilské poušti Atacama. „MUSE nám umožnil sledovat velmi hustá hvězdná pole, jakými jsou centrální oblasti hvězdokup, a analyzovat světlo každé jednotlivé hvězdy ležící i poblíž středu. Konečným výsledkem jsou informace o tisících hvězd na jediném záběru, tedy přinejmenším 10krát více měření než bychom získali jakýmkoliv jiným přístrojem,“ vysvětluje spoluautor studie Sebastian Kamann (Liverpool’s Astrophysics Research Institute), dlouhodobě pracující s přístrojem MUSE. Díky tomuto postupu mohli členové týmu zaznamenat neobvyklý pohyb hvězdy, který upozornil na přítomnost černé díry. Data z dalších přístrojů – Experimentu pro gravitační čočkování (Optical Gravitational Lensing Experiment) University ve Varšavě a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) – vědcům následně umožnila změřit hmotnost černé díry a potvrdit tak jejich objev.

S pomocí dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope) v Chile, který by měl zahájit vědecké operace na konci tohoto desetiletí, astronomové budou schopni najít ještě více skrytých černých děr. „ELT přinese skutečnou revoluci do tohoto oboru,“ dodává Sara Sacarino. „Umožní nám pozorovat výrazně slabší hvězdy ve stejném zorném poli a také hledat černé díry v kulových hvězdokupách ležících v mnohem větší vzdálenosti.“

Výzkum byl prezentován v článku, který bude publikován ve vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (https://doi.org/10.1093/mnras/stab3159).

tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2021/16

Znovu vyrobí parfémy používané za časů Kleopatry

Jak lidé ve starověku získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence? A jaké vůně z nich …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close