Milníky medicíny: Tkáňové štěpy

Italský chirurg Gaspare Tagliacozzi v roce 1597 napsal: „Sestavujeme, rekonstruujeme a vytváříme celé nové části obličeje, které příroda dala a které osud vzal, a to nejen pro potěchu oka, nýbrž i pro povzbuzení ducha a pomoc duši postižené osoby.“ Podobně jako několik starověkých indických chirurgů před ním i Tagliacozzi pracoval na vytvoření umělého nosu, což představuje úchvatný milník v dějinách kožních štěpů – chirurgické procedury, jež obnáší transplantaci tkání za účelem nahrazení tkáně ztracené v důsledku popálenin a jiných poranění.
Tagliacozzi částečně odřízl kožní lalok z pacientovy paže a přišil jej do oblasti chybějícího nosu. Pacientova paže byla k obličeji více než týden připevněna řemenem. Jakmile se místo začalo hojit, lalok se od paže oddělil a nový nos se upravil do požadovaného tvaru.
V roce 1869 použil švýcarský chirurg Jacques-Louis Reverdin zcela oddělené malé kousky kůže z jedné části těla jako „semínka“ v místě, kde kůže chyběla. Z těchto drobných štěpů kůže postupně rostla a šířila se. V roce 1874 publikoval německý chirurg Carl Thiersch článek popisující metodu aplikace kožních štěpů, která využívala velice tenký plátek dárcovy pokožky (vnější vrstva kůže) a pod ní ležící škáry (vrstva kůže nacházející se mezi pokožkou a podkožní tkání).
Britský chirurg Peter Medawar provedl průkopnický výzkum, jenž ukázal, že použití kožních štěpů je úspěšnější, pokud je dárce členem příjemcovy nejbližší rodiny. Například kůže od sourozence se ujme s větší pravděpodobností než kůže od vzdálenějšího příbuzného. V 50. letech minulého století vstříkl do myšího zárodku tkáňové buňky z nepříbuzné dospělé myši a zjistil, že myš po narození dokáže přijmout tkáňové štěpy od dárcovské myši. Objevil tedy způsob, jak změnit imunitní systém embryí tak, aby darovanou tkáň neodmítl jako cizorodou.

Tento text je úryvkem z knihy
Clifford A. Pickover
Kniha o medicíně
Od šamanů k robotické chirurgii. 250 milníků v historii lékařství
Argo a Dokořán 2021

obalka-knihy

Mithridatum a theriak

Od dob antiky byli lidé fascinováni jedy a obávali se jejich následků. Například ve starověkém …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close