Zasněžené komunikace jsou každoroční noční můrou nejen zaměstnanců technických služeb, ale především obyvatel měst, zvláště těch starších. V americkém městě Holland, ve státě Michigan, se rozhodli s tímto problémem skoncovat jednou pro vždy. A chodníky začali vytápět.
Může to na první pohled vypadat jako vtip nebo extrémně drahý výstřelek, který je spíše kuriozitou než následování hodným příkladem, ale opak je pravdou. V Michiganu sněží v průměru 32 dní v roce a za tu dobu tam napadne téměř 180 cm sněhu, a to už je opravdu problém. Město Holland se rozhodlo pro radikální řešení již v roce 1988, kdy podepsalo investici 3 miliony USD do modernizace města. Součástí obsáhlého projektu byl i systém na vyhřívání chodníků s využitím odpadního tepla z výroby elektrické energie.
V krátké době zde byl vybudován systém potrubí o délce více než 300 km, který v současnosti pokrývá plochu přibližně 46 000 m2, tedy celé centrum města. Potrubí je nataženo pod hlavními ulicemi a pod dvěma velkými parkovišti. V původní realizaci bylo napuštěno vodou z jezera Macatawa, kterou ohřívali odpadním teplem z dřívější uhelné elektrárny na 80-90 stupňů Celsia. Voda ztrácela při průchodu potrubím své teplo a po ochlazení se vracela zpět do místní řeky, která vytéká z jezera.
Pitná voda a turbíny z Brna
V loňském roce přistoupilo město Holland k rozsáhlé renovaci již nevyhovující staré uhelné elektrárny a tyto změny pochopitelně výrazně zasáhly i do fungování systému na odtávání sněhu z ulic. Nové zařízení, které začalo fungovat na podzim, produkuje oproti původnímu až o 50 procent méně emisí CO2. Moderní strojovna elektrárny Holland Energy Park je vybavena kombinovaným cyklem dvou spalovacích turbín Siemens SGT-800 a parní turbínou Siemens SST-400, kterou vyrobili v brněnském závodě Siemens Industrial Turbomachinery. Pára právě z brněnské turbíny již v těchto dnech vyhřívá i podzemní potrubní systém, který dokáže rozpustit 2,5 cm sněhu za hodinu při okolní teplotě -9 stupňů Celsia. „Brněnské turbíny se běžně využívají ve městech po celém světě pro centrální zásobování teplem. Vyhřívání chodníků je ale v naší více než stoleté historii premiéra,“ říká Vladimír Štěpán, ředitel Siemens Industrial Turbomachinery.
Další novinkou je, že se celý potrubní systém uzavřel a napustil pitnou vodou. Bylo jí k tomu zapotřebí neuvěřitelných téměř 18 000 litrů. Díky tomu je ale v současnosti téměř bezúdržbový. Upravená voda neprodukuje v potrubí žádné usazeniny a nedochází ani k žádnému jinému poškozování materiálu. Potrubí, které je z plastu, je uloženo v podloží o tloušťce zhruba 8 cm, na které je buďto natažen asfalt nebo tenká vrstva písku a na ní dlažební kostky.
Pohodlně a hlavně bezpečně
Hlavní motivací pro tuto inovaci bylo zvýšit zájem podnikatelů o tuto lokalitu a rozproudit ve městě investice a obchod. A, jak ukazují zkušenosti za již téměř 30 let, plánovaná čekávání se více než vyplnila. Důležité ale bylo i ekologické hledisko, poněvadž díky termickému tání sněhu již vůbec není potřeba používat ve městě chemickou sůl. Odpadní teplo, které se zde využívá, je navíc v podstatě zadarmo a ušetří se i na technice a práci lidí, které by byly potřeba pro zajištění odklízení sněhu. V neposlední řadě je výrazně zvýšilo i pohodlí občanů. Za zmíněné období výrazně klesl počet úrazů způsobených uklouznutím a následným pádem a nikdo si už nemusí pořizovat na cestu do práce či do školy speciální zimní boty.
absenci soli oceni zejmena ti, kdo standardne nechodi obuti – hafani.
„neuvěřitelných téměř 18 000 litrů“
To asi nebude správná jednotka. Nejen že to není nijak neuvěřitelné (viděl jsem akvária větší než 18 m^3…), ale hlavně při zmiňované délce potrubí 300km by musel být průměrný průměr trubky méně než centimetr. A tím by toho asi moc nerozmrazili.