Orangutan Naong ze zoo ve švédském Furuviku dokáže podobně jako lidé odhadnout chuť směsi na základě toho, jak se mu zamlouvají jednotlivé složky.
Naong dostal na ochutnání jablečný ocet, třešňový, rebarborový a citronový džus. Celkem rychle zjistil, co mu chutná a co ne; stejně tak dokázal i předvídat, zda mu bude chutnat koktejl připravený z více složek, aniž by ho kdy pil. Dokázal si tedy příslušnou chuť představit.
Spolu s orangutanem byli stejnému testu podrobeni i lidští dobrovolníci, výsledky se cca nelišily. Hlavním autorem příslušné studie byla Gabriela-Alina Sauciuc. Přitom nešlo o barvy nápojů a jejich oblibu, protože experimentátoři zabarvení záměrně měnili třeba barvivy bez chuti. Důležité bylo, že Naong i lidé pouze viděli, jak se nápoj připravuje z komponent, jejichž chuť si již mohli zkusit a vyhodnotit.
Zdroj: Animal Cognition, New Scientist a další
Poznámky:
Původní text je poněkud nejasný, orangutan tedy příjemnost chuti odhadoval jako „průměr“ toho, co už znal? U různých džusů to asi platí, ale jinak u koktejlu by klíčové dokázat odhadnout, že určitá směs bude speciálně chutná a nebo nechutná kvůli míšení. Dokáží to lidé u věcí, které empiricky detailně neznají? Dejme tomu na úrovni: vodka nechutná vs. džus chutná, ale vodka s džusem bude chutnat ještě víc. Nebo vodka s jiným džusem bude lepší než s tím, který preferujeme sám o sobě.
Mimochodem, pokusy s mícháním alkoholu u šimpanzů (zdroj „kde jsem to jen četl“) vedly k tomu, že preferují ovocné šťávy s obsahem alkoholu cca 3 %, možná by si tedy oblíbili radlery.
Orangutani se z větve směřující k lidem a k velkým lidoopům odštěpili jako první. Přesto ale u nich pozorujeme určité „lidské“ dovednosti, které naopak šimpanz a gorila podle všeho neprojevují. V přírodě orangutani budují například jakési mosty, když hážou kmeny stromů přes vodu. Vyrábějí si o „oděvy“, obdobu klobouků, které je chrání před deštěm. A to ještě toho o chování orangutanů v přírodě víme poměrně málo.
Jeffrey H. Schwartz z University of Pittsburgh proto dokonce mohl přijít s myšlenkou, že orangutani mají k člověku blíže než šimpanz nebo gorila. Což je vzhledem k molekulárně genetickým i paleontologickým datům hloupost – nicméně bez ohledu na konkrétní podobu evolučního stromečku orangutani nemusí být v porovnání s jinými lidoopi méně inteligentní.