Mléčná dráha. Autor obrázku: R. Hurt – NASA/JPL. Licence obrázku: Volné dílo.

Osamělých planet může být v Mléčné dráze víc než hvězd

Chystaná mise NASA Nancy Grace Roman Space Telescope by mohla snadno zjistit, že v Mléčné dráze existuje více osamělých planet než hvězd.
K tomuto závěru alespoň dospěla studie z Ohio State University. Definice osamělé planety je poměrně volná, jedná se prostě o objekt, jehož hmotnost odpovídá planetě a který přitom není gravitačně vázán na žádnou hvězdu. Tato tělesa mohou mít různý původ, může jít třeba o „normální“ planety, které se ze systému uvolnily. Buď v důsledku interakcí s jinými planetami, nebo i při přiblížení různých hvězd k sobě.
O četnosti těchto objektů nevíme prozatím prakticky nic, známe jich dosud pouze několik. Netušíme ani, zda k nějakému vyhození planet(y) ze systému nedošlo i v rané fázi formování Sluneční soustavy (vypuzení na vzdálenější oběžné dráhy je něco jiného). Nakonec ale bludné planety mohou vznikat i rovnou bez hvězdy, spojením prachu a plynu (poznámka: možná jako když vznikne „jen“ hnědý trpaslík a podmínky jsou ještě více posunuté příslušným směrem? Jenže hnědý trpaslík často vzniká jako jedna část dvojhvězdy…).
Dalekohled Roman bude zkoumat naši Galaxii pomocí gravitačního mikročočkování, jeho cílem je přitom nacházet nejenom osamělé planety, ale i exoplanety u cizích hvězd. Hlavní autor nové studie Samson Johnson uvádí, že Roman bude mnohem citlivější než dalekohledy na zemském povrchu a dokáže obsáhnout celou oblast mezi Zemí a centrem Mléčné dráhy, tedy nějakých 24 000 světelných let.
Gravitační mikročočkování je založeno na ohybu světla hvězdy, když se mezí ní a dalekohled dostane planeta (nebo jiná hvězda). Hvězda se pak mj. jeví větší. Je jasné, že touto metodou mnohem spíše objevíme planety u hvězd, proto zkoumání osamělých planet vyžaduje mnohem větší citlivost než dosavadní projekty. Roman by podle nové studie měl být nicméně schopen zaznamenávat i osamělé planety až do velikosti Marsu, tedy snad většinu planet (alespoň posuzováno měřítky Sluneční soustavy).
Dalekohled Nancy Grace Roman se až do letoška nazýval Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST). Mise by měla odstartovat asi za 5 let, projekt je ale zatím ve stadiu příprav (přednost má vesmírný dalekohled Jamese Webba, na který dojde snad už v příštím roce – i tento projekt ovšem nabral zpoždění). Kromě hledání exoplanet má Nancy Grace Roman zkoumat také povahu temné energie.

Samson A. Johnson et al. Predictions of the Nancy Grace Roman Space Telescope Galactic Exoplanet Survey. II. Free-floating Planet Detection Rates, The Astronomical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-3881/aba75b, https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-3881/aba75b
Zdroj: Ohio State University / Phys.org
Poznámka: I v případě osamělých planet se uvažuje o speciálních podmínkách, které by zde mohly umožnit existenci života. Viz také: I osamělé planety mohou být dost teplé pro život

 

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close