Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Pipetovací roboty pro testování vzorků na Covid-19

Tým studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) připravil několik pipetovacích robotů Eppendorf pro automatizaci testování vzorků na COVID-19. Roboty nyní testují vzorky v laboratořích Nemocnice Na Bulovce a 1. LF UK, v běhu je příprava dalšího robotu pro FN Královské Vinohrady. Roboty automatizují izolaci RNA metodou vyvinutou v Ústavu organické chemie a biochemie AV s použitím magnetických nanočástic z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci.

Roboty jsou nyní ve stavu, kdy jsou rutinně použitelné v klinické praxi a po zaškolení jej může běžně používat provozní personál daného pracoviště.

Projekt je příkladem úspěšné mezioborové spolupráce. Tým Pavla Šáchy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul nový protokol pro izolaci RNA, výzkumné ústavy i komerční firmy nabídly robotické pipetovací manipulátory a ČVUT zkoordinovalo celé úsilí a jako partner s velkou robotickou expertízou pomohl adaptovat protokol pro robotické nasazení a připravil roboty pro nasazení v klinické praxi. 

Jiří Kubík, student magisterského programu Otevřená informatika, říká: „Navzdory tomu, jak se na první pohled jeví klinická praxe vzdálená robotice a informace, ukázal nám tento projekt, jak mohou tyto obory společně přispět k lepšímu zvládnutí krizové situace. Příjemným překvapením byla vstřícnost všech zúčastněných stran a nezištné nasazení všech členů našeho týmu. Osobně mi projekt umožnil aplikovat znalosti získané během studia v praxi a realizovat se prací, která pomáhá ostatním.”

Jiří Budil, student bakalářského programu Kybernetika a robotika, dodává: „Projekt byl skvělou možností jak se zapojit do boje proti koronaviru způsobem, který má opravdu smysl. Měl jsem možnost nahlédnout do praxe a získat opravdu cennou zkušenost. Mile mě překvapil praktický a velice efektivní přístup, jakým spolupráce na všech stranách probíhala.”

Bedřich Himmel, nový zaměstnanec Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se do projektu obětavě zapojil ještě před svým nástupem do zaměstnání, doplňuje: „Tento projekt je skvělá ukázka toho, jak může mezioborová spolupráce fungovat. Pevně doufám, že si to budeme pamatovat i po odeznění pandemie a budeme schopni na spolupráci v budoucnu navázat. Moc mě těší, že jsem byl k projektu přizván, vážím si toho.”  

K projektu se také vyjádřil RNDr. Tibor Moško, Ph.D., z prionové laboratoře Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN: „Zapojení do projektu nám umožnilo zapůjčení pipetovacího robota z Výzkumného ústavu živočišné výroby v.v.i., za což jim děkujeme. Projekt nám pomohl automatizovat značnou část postupu izolace virové RNA pomocí metody z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (UOCHB AVČR) a zcela automatizovat pipetování kvantitativní PCR pro detekci SARS-CoV-2. Navíc detekce koronaviru je teď zcela nezávislá na dostupnosti komerčních setů pro izolaci virové RNA. Doufám, že navázaná spolupráce bude pokračovat i po odeznění epidemie koronaviru a podaří se nám implementovat získané znalosti i do metod, které vyvíjíme v naší prionové laboratoři Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK.“
Vedoucí Centrálních laboratoří FNKV Mgr. Marcela Mikešová doplňuje: „Od začátku pandemie se naše laboratoř potýká s omezenou dostupností kitů a spotřebního materiálu na náš automatický systém izolace RNA. Pracovníci výzkumných ústavů nám nabídli pomoc v řešení tohoto kritického kroku stanovení SARS CoV-2. Zaujala nás nejen rychlost a kvalita postupu, ale hlavně bezpečnost pro náš laboratorní personál. Aktuálně čekáme na přemístění do FNKV a doladění robota v podmínkách rutinního provozu. Obětavá práce výzkumných pracovníků, kteří pracují nad rámec svých povinností je málokdy v médiích zmiňována, a proto bych touto cestou vyjádřila poděkování za jejich důležitou práci.”

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

Dezintegrace rašeliny pomocí kavitátoru

V reaktoru se rašelina rozmělňuje pomocí velkou rychlostí se otáčejících protisměrně orientovaných lopatek nebo hřídelí osazených rotory. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close