Exoplaneta s exoměsícem, Credits: NASA/ESA/L. Hustak

Planeta Kepler-1625 b potvrzena, možná má exoměsíc

Alex Teachey a jeho kolegové oznámili v roce 2017 velmi opatrně možný objev prvního měsíce exoplanety. Měsíc měl obíhat okolo exoplanety Kepler-1625 b. Na mateřskou hvězdu se o rok později podíval Hubblův kosmický dalekohled.

Přítomnost měsíce se měla projevit dvěma jevy. V prvním případě jde o klasické změny v časech tranzitů, kdy k přechodům planety před hvězdou nedocházelo pravidelně. Konkrétně došlo k tranzitu planety o 78 minut dříve, než se očekávalo. Přibližně 3,5 hodiny po tranzitu planety došlo k dalšímu a méně výraznému poklesu jasnosti, což mohl být tranzit samotného měsíce.

Vloni vyšly další studie, které potvrzují první jev ale už méně ten druhý. Nutnou dávku skepticismu také zvyšuje odhadovaná velikost měsíce Kepler-1625 b i, která má být srovnatelná s Neptunem.

Planeta Kepler-1625 b existuje…
Vloni pozorovala mateřskou hvězdu TESS, ale bohužel v době, kdy nedocházelo k tranzitu planety, jejíž oběžná doba je 287 dní. Vědci chtěli také získat další pozorovací čas na Hubblovu dalekohledu, ale to se nepovedlo.

Nyní vyšla studie z trochu jiného soudku. Anina Timmermann a její tým provedli měření radiálních rychlostí hvězdy Kepler-1625. Od října 2017 do října 2018 provedli 22 měření pomoci spektrografu CARMENES na Calar Alto Observatory. Pokud se planeta pohybuje po kruhové oběžné dráze a je v systému sama, bude její maximální hmotnost možná jen 2,9 Jupiteru a téměř určitě pod 11,6 Jupiteru.

Vědci tak potvrdili existenci planety a současné také to, že nejde o hnědého trpaslíka. Pokud okolo planety skutečně obíhá exoměsíc, musela by se jeho hmotnost od hmotnosti planety odečíst, ale očekává se, že to bude jen pár procent z celkové hmotnosti.

Autoři studie současně nedokázali vyloučit, že okolo hvězdy obíhá další menší planeta, způsobující odchylky v tranzitech Kepler-1625 b, které považujeme za exoměsíc.

Existence prvního možného exoměsíce tak stále zůstává otevřenou otázkou.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Proč příroda nevytváří červenou pomocí rozptylu světla?

Živé organismy své barvy tvoří cca dvěma hlavními způsoby – pomocí pigmentů a jako tzv. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close