Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak přicházejí planety podobné Zemi o vodu, nebo dokonce i o většinu atmosféry? Roli by dle nového zjištění mohl hrát i elektrický vítr.
Například taková Venuše byla kdysi podle všeho podobnější Zemi, postupně se však změnila v přetopené peklo. Oceány se vypařily (vyvařily?). I když Venuše má dnes mnohem hustší atmosféru než Země, není v ní skoro žádná voda (nepovažujeme-li tedy za formu vody kyselinu dusičnou a sírovou, tj. „sloučeniny vody s oxidem“). Co se s ní stalo?
Podle převládající představy dochází v horních vrstvách atmosféry k rozpadu molekul vody na vodík a kyslík, lehký vodík pak unikne do kosmického prostoru. Tímto způsobem o vodu postupně přichází i Země. K rozkladu vody přispívá proud nabitých částic od Slunce, sluneční vítr.
Článek Geophysical Research Letters (autoři především výzkumníci z NASA) nyní přináší nový pohled na věc. Zdůrazňuje roli „elektrického větru“. Vliv tohoto efektu se zatím pokládal spíše za podružný, podle nových výsledků ale prý elektrický vítr dokáže připravit planetu o její vodu i sám o sobě.
Elektrické pole planet totiž vytváří sílu (onen „vítr“), která odtlačují horní vrstvy atmosféry dál do prostoru. V případě Venuše je toto elektrické pole tak silné, že může odtlačovat od planety i kyslík nebo celé molekuly vody (i bez toho, že by došlo k jejich rozkladu). Tímto způsobem tedy planety mohou přicházet nejen o kapalný oceán, ale i o atmosféru jako takovou.
Elektrické pole Venuše bylo nově změřeno pomocí zařízení ASPERA-4 na sondě ESA Venus Express. Výsledek: Elektrické pole Venuše je pětkrát silnější než u Země. Těžko říct proč, obě planety jsou si podobné co do složení i velikosti, nejspíš zde prostě nějak hraje roli to, že Venuše je blíž ke Slunci. Spekuluje se o roli ultrafialového záření.
Nyní se vědci zřejmě zaměří na Mars, uplatnil se podobný jev i na Rudé planetě? Sonda NASA Maven se zrovna nachází na oběžné dráze Marsu a k jedním z cílů mise je právě lépe porozumět tomu, jak se Mars vyvíjel od planety s tekoucími řekami do současné podoby suché zmrzlé pouště.
Plus další věc: předpokládáme-li, že za příslušné efekty elektrického pole/větru na Venuši může opravdu vzdálenost planety od Slunce, pak se podobné jevy budou uplatňovat i u exoplanet. Ve skutečnosti se tedy známá „obyvatelná zóna“ může oproti stávajícím odhadům nacházet jen dále od hvězd a být menší. Navíc některé hvězdy vyzařují v ultrafialové oblasti více než naše Slunce, to by mohlo tedy jejich planety činit ještě méně obyvatelné – alespoň jde-li nám o život pozemského typu spojený s přítomností kapalné vody.
Zdroj: Phys.org
