(c) Graphicstock

Planety plné safírů a rubínů

Astronomové prý objevili planety poseté safíry a rubíny. Je to sice sexy tvrzení pro PR, ale jak už to tak bývá, skutečnost je možná ještě zajímavější.

Vědci se podívali zejména na planetu HD 219134 b, ale také na planety 55 Cnc e a WASP-47 e. Všechny tři mají hodně společného: tranzitují, jsou členkami početných planetárních systémů s více než 4 planetami, jsou to super-země a patrně spadají do jedné hodně zvláštní kategorie super-zemí, která se od ostatních značným způsobem liší.

Hmotnost planety HD 219134 b je nejméně 4,7 Země a okolo hvězdy oběhne za 3 dny. Její poloměr je 1,6 Země. Na základě obou údajů vědci odhadli hustotu na 1,15 Země. Hned vedle o 0,02 AU dál od hvězdy se nachází další planeta HD 219134 c, která má o 10 % větší hustotu. Obě planety mají zřejmě jiná složení. Proč? Zřejmě kvůli odlišným místům vzniku.

Jak zjistit složení planety?

Zjistit složení exoplanet, které ani nevidíme, je samozřejmě velmi složité. Vodítkem může být znalost hustoty, kterou zjistíte na základě hmotnosti a poloměru planety. Druhý údaj se dá zjistit z pozorování tranzitů. Kromě znalosti hustoty se hodí také informace o složení atmosféry, ale ta se u těchto menších planet zkoumá dost špatně. A dokonce i když znáte hustotu a složení atmosféry, stále jsou to jen odhady. Informace o safírových, diamantových či jiných planetách je proto nutné vždy brát s rezervou a jako mediální zkratky.

Ale zpět ke skutečné vědě. Caroline Dorn a její kolegové modelovali vznik podobných planet. Všechny planety vznikají akrecí v disku z prachu a plynu. Z prachových částeček se nabalováním stávají větší a větší útvary – stavební kameny budoucích planet.

Planety, jako je Země, vznikají obvykle v částech disku, kde kondenzují prvky jako železo, hořčík a křemík. Výsledné planety pak mají podobně jako Země železné jádro.

Podle studie ale existuje další skupina super-zemí, které vznikají blíže k hvězdě, kde jsou teploty přes 1200 K. Hlavními složkami těchto planet budou vápník, hliník, hořčík, křemík, ale téměř žádné železo. Podobné planety bez železného nebo dokonce jakéhokoliv jádra budou i bez magnetického pole, budou mít nižší hustotu a jejich vývoj při ochlazování a vzniku atmosféry bude odlišný.

Možná, že tyto planety budou červené až modré – jako rubíny a safíry, což jsou oxidy hliníku.

Diamanty? Asi ne, ale rubín je také pěkný

Je to docela zajímavé, protože o 55 Cnc e se před léty psalo jako o diamantové planetě. Planeta se měla skládat z uhlíku ve formě grafitu či diamantu, železa, karbidu křemíku a zřejmě také z křemičitanů. Diamanty měly tvořit až třetinu planety. Její složení ale bude zřejmě jiné.

Hele, tam je rubínová planeta

Pokud nemáte dost peněz na nějaký ten pěkný kamínek, můžete své milé alespoň ukázat safírovou a rubínovou planetu. Jen to raději nedělejte hned na prvním rande…

55 Cnc i HD 219134 můžete najít relativně snadno na pozemské obloze. V případě HD 219134 je to snadnější. Nachází se ve vzdálenosti 21 světelných let, což můžete také využít. Světlo z mateřské hvězdy se k nám vydalo třeba v době, kdy se vaše milá narodila nebo začala chodit do školy.

Hvězda je na hranici viditelnosti pouhým okem a nachází se v souhvězdí Kasiopeji, které nikdy nezapadá a na obloze ho najdete snadno. Má poměrně výrazný tvar písmene W.

Převzato z webu <a href=“http://exoplanety.cz/“ target=“_blank“ rel=“noopener“>Exoplanety.cz</a>, upraveno

Oxid grafenu vyztuží hydrogel

Na Brown University přišli s novým materiálem. Jeho páteř tvoří oxid grafenu a výplň hydrogel …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close