Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Galaxie v kolizi

Za 2 miliardy let dojde ke srážce Mléčné dráhy s Velkým Maggelanovým mračnem a bobtnání černé díry uvnitř naší galaxie, alespoň to předpokládají astrofyzikové z Durham University a dalších institucí .
Očekáváme, že Mléčná dráha se protne s galaxií v Andromedě, k tomu však dojde asi až za 8 miliard let. Podstatně dřívější interakce s Velkým Maggelanovým mračnem by mohla probudit černou díru v nitru Mléčné dráhy a ta svůj objem zvětší až 10krát. Při požírání (především) okolního plynu bude z černé díry unikat vysokoenergetické záření, to však vzhledem ke vzdálenosti život na Zemi asi neovlivní. Nicméně podle nové studie prý existuje určitá (byť málo pravděpodobná) možnost, že počátek srážky vyhodí Sluneční soustavu do cca prázdného prostoru mezi galaxiemi.
Velké Maggelanovo mračno je satelitní galaxií Mléčné dráhy. Satelitní galaxie se s těmi velkými, kolem nichž obvykle obíhají, občas srážejí. Velké Maggelanovo mračno se asi před 1,5 miliardou let přiblížilo k Mléčné dráze na 163 000 světelných let. Až dosud se vědci spíše domnívali, že ke kolizi obou galaxií nedojde. Nynější analýza ale vede k závěru, že v satelitní galaxii je oproti původním předpokladům více temné hmoty, má tedy větší hmotnost a gravitační přitahování mezi oběma galaxiemi je rovněž větší. Současná rychlost Velkého Maggelanova mračna nestačí k tomu, aby uniklo z gravitačního pole Mléčné dráhy, takže ztrácí energii a během kolize (nebo je lepší si to představovat jako celkem pokojné splynutí?) jako samostatná galaxie zanikne. V centru naší Galaxie se kolem černé díry utvoří tzv. aktivní jádro neboli kvasar a nejspíš se přitom bude na co dívat – takové jsou alespoň výsledky superopočítačových simulací (provedli je lidé přímo z oddělení „výpočetní kosmologie“ na univerzitě v britském Durhamu).
Mléčná dráha je výjimečná prý i tím, jak málo sousedních galaxií dosud pohltila; sousední galaxie v Andromedě prý byla dosud asi 30krát žravější. (Poznámka PH: možná i důsledek nějakého výběrového efektu? Planeta hostící život/civilizaci se pravděpodobněji nachází v galaxii, která je výjimečná v tom, že se s jinými galaxiemi sráží méně často?)

Marius Cautun et al, The aftermath of the Great Collision between our Galaxy and the Large Magellanic Cloud, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2018). DOI: 10.1093/mnras/sty3084
Zdroj: Phys.org

Poznámka PH: Mohlo by dojít k vymrštění Sluneční soustavy bez narušení její vlastní stability? Ovlivnilo by to v takovém případě nějak podstatněji podmínky na Zemi?

Oxid grafenu vyztuží hydrogel

Na Brown University přišli s novým materiálem. Jeho páteř tvoří oxid grafenu a výplň hydrogel …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close