Tento obrázek znázorňuje polohu nově objevené dvojhvězdy D9, jež obíhá supermasivní černou díru Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Jde o první dvojici hvězd, která byla objevena v blízkosti supermasivní černé díry. Výřez ukazuje dvojhvězdu zachycenou spektrografem SINFONI na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope). I když na tomto snímku nelze jednotlivé hvězdy rozeznat, že jde o dvojhvězdu bylo zřejmé z jejich spektra, které přístroj SINFONI měřil několik let. Spektrum odhalilo, že světlo vyzařované vodíkovým plynem z okolí D9 periodicky kmitá od modrých po červené vlnové délky s tím, jak hvězdy kolem sebe obíhají. Kredit: ESO/F. Peißker et al., S. Guisard

Poblíž supermasivní černé díry naší Galaxie našli první dvojhvězdu

Mezinárodní skupina vědců objevila dvojhvězdu obíhající v blízkosti Sagittarius A*, supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. Je to vůbec poprvé, co byl v blízkosti supermasivní černé díry nalezen hvězdný pár. Objev založený na datech získaných pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) nám pomáhá pochopit, jak hvězdy přežívají v prostředí s extrémní gravitací. A co víc, mohl by otevřít cestu k detekci planet v blízkosti Sagittarius A*.

„Černé díry nejsou tak destruktivní, jak jsme si mysleli,“ říká Florian Peißker, vědecký pracovník z univerzity v německém Kolíně nad Rýnem a hlavní autor studie, která byla právě zveřejněna v časopise Nature Communications. Dvojhvězdy, tedy dvojice hvězd obíhajících kolem sebe, jsou ve vesmíru velmi časté, ale nikdy předtím nebyly nalezeny v blízkosti supermasivní černé díry, kde může intenzivní gravitace způsobit nestabilitu hvězdných systémů.

Tento nový objev dokládá, že některé dvojhvězdy mohou krátce prosperovat i za destruktivních podmínek. D9, jak se nově objevená dvojhvězda jmenuje, byla objevena právě včas: její stáří se odhaduje na pouhých 2,7 milionu let. A silné gravitační působení blízké černé díry pravděpodobně způsobí její splynutí v jedinou hvězdu během pouhého milionu let, což je pro tak mladý systém velmi krátká doba.

„V kosmickém časovém měřítku jde o opravdu krátké okno pro pozorování takového binárního systému – a nám se to podařilo!“ vysvětluje spoluautorka Emma Bordier, vědecká pracovnice rovněž z Kolínské univerzity a bývalá studentka ESO.

Po mnoho let se vědci také domnívali, že extrémní prostředí v blízkosti supermasivní černé díry brání vzniku nových hvězd. Několik mladých hvězd nalezených v těsné blízkosti Sagittarius A* tento předpoklad vyvrátilo. Objev mladé dvojhvězdy nyní ukazuje, že i hvězdné páry mají potenciál vznikat v těchto drsných podmínkách. „Systém D9 vykazuje jasné známky přítomnosti plynu a prachu v okolí hvězd, což naznačuje, že by se mohlo jednat o velmi mladý hvězdný systém, který musel vzniknout v blízkosti supermasivní černé díry,“ vysvětluje spoluautor Michal Zajaček, vědecký pracovník Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity v Kolíně nad Rýnem.

Nově objevená dvojhvězda byla nalezena v husté hvězdokupě hvězd a dalších objektů obíhajících kolem Sagittarius A*, nazývané hvězdokupa S (S cluster). Nejzáhadnější objekty v této hvězdokupě jsou tzv. objekty typu G, které se chovají jako hvězdy, ale vypadají jako oblaka plynu a prachu.

Právě při pozorování těchto záhadných objektů objevila skupina překvapivý vzorec u objektu D9. Data získaná pomocí přístroje ERIS na VLT v kombinaci s archivními daty z přístroje SINFONI odhalila opakující se změny rychlosti hvězdy, což naznačuje, že D9 jsou ve skutečnosti dvě hvězdy, které obíhají kolem sebe. „Myslel jsem si, že moje analýza je chybná,“ říká Peißker, „ale spektroskopický vzorec pokrýval asi 15 let a bylo jasné, že tento objev je skutečně první dvojhvězdou pozorovanou v hvězdokupě S.“

Výsledky vrhají nové světlo na to, co by mohly být ony záhadné objekty G. Tým předpokládá, že by se ve skutečnosti mohlo jednat o kombinaci dvojhvězd, které se ještě nesloučily, a zbytků materiálu z již sloučených hvězd.

Přesná povaha mnoha objektů obíhajících kolem Sagittarius A*, stejně jako to, jak mohly vzniknout tak blízko supermasivní černé díry, zůstává záhadou. Brzy by to však mohla změnit modernizace GRAVITY+ na interferometru VLT a přístroj METIS na dalekohledu ESO ELT (Extremely Large Telescope), který se staví v Chile. Obě zařízení umožní týmu provádět ještě podrobnější pozorování galaktického centra, odhalit podstatu již známých objektů a nepochybně odhalit další dvojhvězdy a mladé systémy. „Díky našemu objevu můžeme spekulovat o přítomnosti planet, protože ty často vznikají kolem mladých hvězd. Zdá se pravděpodobné, že objevení planet v galaktickém centru je jen otázkou času,“ uzavírá Peißker.

Tento výzkum byl publikován v článku „A binary system in the S cluster close to the supermassive black hole Sagittarius A*“, který dnes vyšel v časopise Nature Communications.

tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2024/18

Astrofoto: Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně, byla to po …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *