Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová studie publikovaná ve vědeckém časopise PLOS ONE přispívá k poznání o pomalém usídlování vlků v Beskydech, které představují okrajovou oblast výskytu vlků a dalších šelem v Západních Karpatech. Vlci, kteří jsou na Slovensku legálně loveni, zůstávají na území CHKO Beskydy stále velmi vzácní. Oproti tomu přítomnost rysa ostrovida, který je celoročně chráněný v ČR i na Slovensku, je mnohem častější. Studie ukázala, že dynamika kopytníků a lov vlků v jádrových oblastech výskytu na Slovensku mají významný vliv na výskyt vlka na česko-slovenském pomezí.
Výzkum je založen na analýze velkého množství dat, získaného během desetiletého monitoringu šelem v letech 2003–2012. Podíleli se na něm především dobrovolníci Vlčích hlídek a pracovníci Hnutí DUHA Olomouc a prováděl jej mezinárodní tým vědců z ČR, Švédska a Španělska. Ten analyzoval souvislost výskytu vlků na česko-slovenském pomezí s legálním lovem vlků a dynamikou kopytníků a Slovensku. Během období monitoringu bylo každý rok na Slovensku zabito 74–159 vlků.
Navzdory tomu, že nejbližší smečky na Slovensku se vyskytují jen 10–50 km od českých hranic, vlk byl v Beskydech v posledních deseti letech velmi vzácným druhem. Celkově byl zaznamenán během zimního stopování čtrnáctkrát méněčastěji než rys ostrovid. Počet záznamů vlka se zvyšoval se snižujícím se množstvím kopytníků v jádrových oblastech na Slovensku. Zvyšující se počet vlků ulovených na Slovensku naopak zvyšoval počet záznamů vlka v Beskydech v následujícím roce. Tato závislost může být vysvětlena lovem na Slovensku: ztráta jednoho vlka z rodičovského páru vede k rozpadu smečky a ke zvýšenému rozptylu jedinců, kteří se častěji mohou vyskytnout v okrajových oblastech, jako jsou Beskydy.
Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc a z Ústavu ekologie lesa MENDELU, hlavní autor studie, řekl:
„I když legální lov vlků na Slovensku nebrání úplnému šíření druhu do dalších oblastí, zdá se, že způsobuje rozpad vlčích smeček v jádrové oblasti na Slovensku. Na okraji Západních Karpat na česko-slovenském pomezí tak výskyt vlků zůstává sporadický – na rozdíl od rysa ostrovida, celoročně chráněného v obou státech, který se zde i pravidelně rozmnožuje. Od roku 2013 se výrazně rozšířilo území, kde je vlk na Slovensku celoročně chráněný. Nyní je nutné podrobněji zmapovat, zda jsou tato území pro ochranu vlčích rodin na Slovensku dostatečně velká a umožní vlkům trvalý návrat do Beskyd podobně, jak se vlci vracejí do severních a východních Čech z Německa a Polska.“
Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, řekla:
„Podle dosavadních odborných studií jsou hlavní potravou vlků velcí kopytníci, především jelenovití. Ze Slovenska jsou uváděny poznatky, že vlk dokáže velmi účinně regulovat i divočáky. Naproti tomu pro jednotlivé vlky, kupříkladu po rozpadu vlčí smečky vlivem odstřelu, je lov divokých kopytníků obtížnější a mohou proto přednostně napadat snadno dostupná hospodářská zvířata. Vždy je třeba mít na paměti, že vlci jsou velmi sociální a že žijí a loví ve smečkách. V tom je jejich síla. Proto je nutno chránit fungující vlčí rodiny, které jsou schopny významně přispívat k přírodní rovnováze. Bylo by třeba, aby se vlci rozšířili do dalších území, zejména tam, kde přírodu poškozují nadměrné stavy zvěře, například divokých prasat či nepůvodního jelena siky.“
Přístup k lovu vlků se na Slovensku částečně změnil poté, co Evropská komise v roce 2013 zahájila proti Slovensku tzv. infringement kvůli porušování evropských směrnic na ochranu přírody. Vlci jsou na Slovensku nyní chráněni celoročně v chráněných územích soustavy Natura 2000, kde je vlk předmětem ochrany, a v pásmu několika kilometrů kolem hranic s Polskem, částečně také s Českou republikou a Maďarskem. Zda takto území s celoroční ochranou budou dostatečně velká k obnově populace vlka v okrajových oblastech, není zatím jisté.
Od doby, kdy se zlepšila ochrana vlků na Slovensku, se zatím nepodařilo vlkům Beskydech založit smečku, ovšem tři jiné smečky se od roku 2014 zformovaly v Čechách: v Podbezdězí, na Broumovsku a v Krušných horách. Předběžné genetické analýzy ze dvou smeček ukazují, že tito vlci pocházejí z expandující, takzvané středoevropské nížinné populace vlka v Německu a západním Polsku, kde jsou tato zvířata celoročně chráněna.
