Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jeden z možných budoucích osudů Mléčné dráhy vyšel najevo díky objevu kosmické anomálie, která příliš neladí s naším chápáním vesmíru.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců z indické CHRIST University (Bangalore) zjistil, že masivní spirální galaxie vzdálená téměř 1 miliardu světelných let od Země ukrývá obří černou díru, jejíž hmotnost je miliardkrát větší než hmotnost Slunce. Tato černá díra způsobuje mohutné rádiové výtrysky o průměru 6 milionů světelných let.
To je jedna z největších známých hodnot pro spirální galaxie a vyvrací tradiční představy o vývoji galaxií, protože tak silné jety se podle dosavadních výzkumů vyskytují téměř výhradně v eliptických galaxiích, nikoli spirálních. Znamená to také, že Mléčná dráha by mohla v budoucnu vytvářet podobné energetické jety – a kosmické záření, gama záření a rentgenové záření, které produkují, by mohlo způsobit chaos ve Sluneční soustavě a kvůli zvýšené radiaci vést na Zemi i k hromadnému vymírání.
„Tento objev je víc než jen zvláštnost – nutí nás přehodnotit vývoj galaxií a způsob, jakým v nich supermasivní černé díry rostou a utvářejí své okolí,“ řekl hlavní autor objevu profesor Joydeep Bagchi z CHRIST University (Bangalore).
V nové studii vědci odhalili strukturu a vývoj spirální galaxie 2MASX J23453268-0449256, která je třikrát větší než Mléčná dráha. Pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu, soustavy ALMA a dalších zařízení a analýz více vlnových délek odhalili v jejím středu obrovskou supermasivní černou díru a rádiové výtrysky, které patří k největším známým pro jakoukoli spirální galaxii.
Vědci se tradičně domnívali, že prudká aktivita takových kolosálních výtrysků supermasivních černých děr by narušila jemnou strukturu spirální galaxie. Navzdory všem předpokladům si ale 2MASX J23453268-0449256 zachovala původní podobu s dobře definovanými spirálními rameny a dalšími strukturami. K záhadě přispívá i to, že galaxii obklopuje rozsáhlé halo horkého plynu vyzařujícího rentgenové záření, které poskytuje klíčové informace o její historii. Zatímco toto halo v průběhu času pomalu chladne, výtrysky černé díry působí jako kosmická pec, která brání vzniku nových hvězd navzdory hojné přítomnosti hvězdotvorného materiálu.
Naše Mléčná dráha má ve svém středu černou díru o hmotnosti 4 miliony Sluncí – Sagittarius A (Sgr A*), která se však v současné době nachází v extrémně klidném a neaktivním stavu. To by se mohlo změnit, pokud by došlo k akreci (pohlcení) oblaku plynu, hvězdy nebo dokonce malé trpasličí galaxie, uvedli vědci, což by mohlo vyvolat významnou aktivitu výtrysků. Takové události jsou známé jako TDE (Tidal Disruption Events) a několik jich bylo pozorováno v jiných galaxiích, ale ne v Mléčné dráze.
Astronomové se domnívají, že Mléčná dráha měla v minulosti pravděpodobně rozsáhlé rádiové jety, a přestože by je potenciálně mohla v budoucnu opět generovat, odborníci nejsou schopni říci, kdy přesně, protože to závisí na mnoha faktorech.
Autoři studie také uvádějí, že podle jejich zjištění galaxie J23453268-0449256 obsahuje desetkrát více temné hmoty než Mléčná dráha, což je zřejmě klíčové pro stabilitu jejího rychle rotujícího disku.
Joydeep Bagchi et al, Unveiling the bulge–disc structure, AGN feedback, and baryon landscape in a massive spiral galaxy with Mpc-scale radio jets, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2025). DOI: 10.1093/mnras/staf229
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org, přeloženo / zkráceno
