Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na Indiana University připravili sloučeninu, která by vlastně neměla existovat: (HSO4)2, tedy dimer ze dvou hydrogensíranových aniontů. Existence molekuly byla prokázána pomocí nukleární magnetické rezonance.
Co je na této sloučenině, respektive iontu divného? Oba záporné ionty se totiž odpuzují. Nicméně i tak může prý sloučenina vzniknout, je-li stabilizována okolními organickými cyklickými molekulami. Obě skupiny se k sobě „připlácnou“ tak, že OH skupina je vždy napojena na kyslík druhé molekuly. Podle autorů studie (Elisabeth Fatila, Amar Flood) afinita v krátkém rozsahu (něco ve stylu vodíkových můstků) překonává to, že oba útvary jako celek se kvůli souhlasnému náboji odpuzují. V této souvislosti se používá termín supramolekulární chemie. Nicméně nebýt speciálních cyklických organických látek, jejichž roviny leží kolmo na oba anionty, podobný dimer by nebyl stabilní.
Příslušné organické molekuly („cynostar“) by mohly být používány k odstranění síranů i jiných aniontů z prostředí. Separace síranů z roztoku probíhá třeba při zpracování odpadu z jaderných reaktorů. Kdyby podobně fungovalo oddělování hydrogenfosforečnanových aniontů, mohla by se takto třeba čistit voda od přebytků fosforečnanů z hnojiv, které mohou mj. spoluzpůsobit nekontrolovaný růst řas/sinic.
Práce byla publikována v časopisu Angewandte Chemie.
Zdroj: Phys.org
