Největší Saturnův měsíc Titan skrývá jezera, moře, písečné duny a hustou atmosféru plnou dusíku, metanu a složitých uhlíkových sloučenin. Titan má některé společné rysy s ranou evolucí naší planety, a proto může výzkumníkům poskytnout informace vztahující se i k původu pozemského života. Kredit: NASA-JPL-Space Science Institute

Polární kyanovodík se na Titanu míchá s nepolárními alkany

Uhlovodíky pronikly do krystalové mřížky kyanovodíku a vytvořily stabilní nové struktury.

Výzkumníci z Chalmers University of Technology ve Švédsku a NASA učinili nečekaný objev, který zpochybňuje jedno ze základních pravidel chemie a současně poskytuje nové poznatky o Saturnově měsíci Titanu. V místním extrémně chladném prostředí se mohou mísit i látky, které spolu jinak „nechtějí mít nic společného“. Což má mít vztah i k fungování pozemské chemie před vznikem života.

Konkrétně se ukazuje, že mísitelné jsou (mohou být) na Titanu i (některé) polární a nepolární látky: kyanovodík tvoří směsné krystaly s metanem nebo etanem. Molekula kyanovodíku je přitom polární (viz za normálních okolností rozpustná ve vodě), metan a etan nepolární.
Kyanovodík a jeho deriváty hrály nejspíš podstatnou roli v prebiotické chemii, podílely se na abiotických syntézách aminokyselin i dusíkatých bází nukleových kyselin.
Vědci se původně zaměřili na otázku, co se stane s kyanovodíkem poté, co vznikne v atmosféře Titanu. Usazuje se v metrových vrstvách na povrchu, nebo nějakým způsobem interaguje nebo reaguje s okolím? Aby našli odpověď, začala skupina v Jet Propulsion Laboratory NASA v Kalifornii provádět experimenty, při nichž míchali kyanovodík s metanem a etanem při teplotách kolem -180 stupňů Celsia. Při těchto teplotách je kyanovodík krystalická pevná látka a metan a etan jsou kapaliny. Ukázalo se, že uhlovodíky pronikly do krystalové mřížky kyanovodíku a vytvořily stabilní nové struktury – kokrystaly (vícesložkové krystaly).
„Kyanovodík se vyskytuje na mnoha místech ve vesmíru, například ve velkých prachových mracích, v planetárních atmosférách a v kometách. Výsledky naší studie nám mohou pomoci pochopit, co se děje v jiných chladných prostředích ve vesmíru. A možná budeme schopni zjistit, zda do krystalů kyanovodíku mohou vstupovat i jiné nepolární molekuly, a pokud ano, co by to mohlo znamenat pro chemii předcházející vzniku života,“ uvádí spoluautor studie Martin Rahn ze švédské Chalmers University of Technology.

Fernando Izquierdo-Ruiz et al, Hydrogen cyanide and hydrocarbons mix on Titan, Proceedings of the National Academy of Sciences (2025). DOI: 10.1073/pnas.2507522122
Zdroj: Chalmers University of Technology / Phys.org

Poznámka PH: No ale na Zemi nikdy nepředpokládáme podmínky (teploty) podobné současnému Titanu, ne? Tudíž vztah toho všeho ke vzniku života na Zemi je hodně volný…

Pravěké genomy upřesňují dělení indoevropských jazyků

Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *