Archiv článků: krystaly

Krystaly smršťující se s teplotou mohou souviset i se supravodivostí

Fluorid skanditý ScF3 je zvláštní sloučenina vykazující zápornou teplotní roztažnost, tedy při zahřívání se smršťuje. Nejde přitom o žádnou skupenskou změnu (ve stylu tání ledu), stále před sebou máme iontový krystal. Vysvětlit toto netypické chování se nyní podařilo vědcům Brookhaven National Laboratory (spadá pod ministerstvo energetiky USA). Studie publikovaná v …

více »

Démoni z Escherova obrazu odpovídají deformacím krystalů

Fascinující obrazy nizozemského malíře M. C. Eschera inspirují matematiky i fyziky od svého vzniku. Escherova díla souvisejí s takovými obory, jako je krystalografie či hyperbolická geometrie. Kresba Circle Limit IV (Heaven and Hell) představuje mozaikování pomocí obrazů andělů a démonů, které vyplňují kruh bez prázdných mezer. Paolo Biscari a jeho …

více »

Gravitační krystal má ukazovat, co se děje v nitru hvězd

Gravitační krystaly, co to vůbec je? Wignerova krystalizace, prašné plazma, obyčejné kovové kuličky a chování bílých trpaslíků. Začněme od Wignerovy krystalizace. Jedná se o vznik uspořádaných struktur v důsledku toho, že stejně nabité částice se odpuzují. Nemyslí se tím ale třeba srážení soli z přesyceného roztoku, ale jevy na kvantové …

více »

Protékající měď inspirací pro superionické baterie

Superionické krystaly představují zajímavou fázi hmoty. Napohled (nebo při uchopení do ruky) vypadají jako pevná látka a drží si svou krystalovou mřížku. To se však týká pouze části atomů, jiné v mřížce téměř volně protékají jako kapalina. Takže zřejmě existuje např. exotická fáze ledu, tzv. superonický led, kde mezi nehybnými …

více »

Kvazikrystaly kopírují prvočísla

Jsou prvočísla spíše naší matematickou obsesí, nebo na ně narážíme i v přírodě? Druhá odpověď je správná; často se uvádí, že např. různé biologické cykly mají podobu prvočísel, zdůvodňuje se to evolučně. Nyní se prý prvočísla podařilo objevit i ve vzorech, které vzniknou po ozáření určitých speciálních kvazikrystalů. Podle studie …

více »

Čeští vědci vytvořili nejmenší diamanty na světě

Vědci hledali nejmenší možný počet atomů, který je zapotřebí pro vytvoření kritického diamantového zárodku. Výzkumníci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ve spolupráci s kolegy ze Stanfordské univerzity v USA, univerzity v Giessenu v Německu a university v Hasseltu v Belgii, uspěli ve vývoji nejmenšího diamantu na světě [1]. Synteticky vytvořený krystal nanodiamantu …

více »

Ukládání informace do směru rotace atomů v molekule

Fonon je kvazičástice, pomocí které se popisuje šíření zvuku. Výzkumníci nyní přišli s tím, že související principy by bylo možné využít i zápisu informace. V tomto případě nemá jít o zvuk jako takový, ale o směr vibrace šířící se v krystalu. Směr vibrace (respektive jde nakonec o rotaci, viz dále) …

více »

Kov místo skla: Jak efektivně kódovat data do paprsku

Výzkumníci z ETH v Curychu přišli s novým typem modulátoru, který převádí elektrické signály nesoucí data na informaci zakódovanou do světelného paprsku. Hlavní inovací podle vědců je, že aktivní část převodního prvku je vyrobena z kovu namísto skla. Nový modulátor má být díky tomu rychlejší, menší i levnější. Menší přitom …

více »

Zrna a mezikrystalová křehkost

Mezikrystalová křehkost je jedním z nejnebezpečnějších jevů způsobujících katastrofické selhání kovových konstrukčních materiálů. Je to proto, že probíhá velice rychle a její výskyt se dá jen stěží předpovědět. Je také známo, že tento problém je úzce spjat s chemickým složením mezikrystalových oblastí – hranic zrn. Příměsi a stopové prvky mají …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close