Sciencemag.cz
Doporučujeme
Rok 2022 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme částečné zatmění Slunce, meteorický roj Perseidy, četné konjunkce Venuše, Jupiteru i Saturnu s Měsícem, zákryt Marsu úplňkem, noční svítící oblaky a neposledně také všech 5 nejjasnějších planet najednou. Rok 2023 bude na úkazy rovněž bohatý! Pod nebe nás nalákají opět meteorické roje, ale také setkání jasných planet s Měsícem, poměrně vzácný zákryt jasné planety Venuše naším kosmickým souputníkem a také jedno výrazné měsíční zatmění. A měli bychom mít štěstí i na jednu relativně jasnou a velmi dobře pozorovatelnou kometu, a to hned na počátku roku. Máme se tedy opravdu na co těšit.
Ve vybraném seznamu jsou nejzajímavější úkazy, které by (krom dopředu nepředpověditelného vývoje počasí) měly mít vhodné pozorovací podmínky a jsou pozorovatelné z Česka i Slovenska. V roce 2023 také očekáváme jednu poněkud výraznější kometu (na hranici viditelnosti pouhým okem), ale není vyloučeno, že se v průběhu roku objeví kometární překvapení, jako tomu bylo s kometou NEOWISE v červenci 2020. Nové objevy komet lze sledovat například na stránce Gideona van Buitenena. Rovněž stoupá aktivita Slunce, což by mohlo znamenat zvýšené šance na polární záře viditelné i z našeho území. Je dobré neustále sledovat sluneční aktivitu, například na SolarHam.net. Pro vyhlížení slabých objektů (komet, meteorických rojů, mlhovin a hvězdokup, či zvířetníkového světla) je potřeba vybírat noci, kdy neruší měsíční svit (tedy okolo novu).
oznámení projektu Astrofyzikální ProGResy z Opavy
kompletní text včetně fotografií a aktivních odkazů: http://progresy.physics.cz/2022/11/21/pozoruhodne-a-vzacne-ukazy-v-roce-2023/
Celá první polovina roku 2023
Vyhlížejte jasnou Venuši
Planeta Venuše je nejjasnějším objektem oblohy po Slunci a Měsíci, a tedy snadno pozorovatelná i ve městech. V celé první polovině roku 2023 bude krásně viditelná nevysoko nad západo-severozápadním obzorem jako výrazný objekt vždycky po západu Slunce a za soumraku (na jaře i do noci). Pokud navštívíte nejbližší lidovou hvězdárnu, v dalekohledu vám pracovníci ukáží z Venuše jen půlku či srpek podobný fázi Měsíce, protože i Venuše má díky své poloze na obloze vůči Slunci fáze.
Planeta je nepřehlédnutelná i z měst a neznalý si ji může splést s letadlem či vrtulníkem daleko nad obzorem. Oproti pozemským strojům ale v průběhu sekund či minut nemění tak prudce svou polohu. Daleko od měst na opravdu tmavé obloze do ní bude na konci března směřovat slabý kužel tzv. zvířetníkového světla – slunečního záření rozptýleného na částicích prachu v rovině Sluneční soustavy. Několikrát do roka u Venuše bude také na večerní obloze Měsíc, krásné konjunkce nastanou 22. února (spolu s jasným Jupiterem), 24. března, 23. dubna a 23. května. V té době uvidíme vždy Měsíc ve fázi úzkého srpku poblíž jasné Venuše a vždy to bude stát za krásnou fotografii i z města!
V úterý 11. dubna se Venuše také úhlově přiblíží k fotogenické hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka (a celý následující týden bude procházet i v blízkosti druhé kupy – Hyády). V tomto období bude také nízko nad západo-severozápadním obzorem k nalezení planeta Merkur a malým dalekohledem za ideálních podmínek odhalíme i planetu Uran.
Leden 2023
4. ledna: Lednový nebeský „ohňostroj“ za svitu Měsíce
Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů – Kvadrantidami (nebo též Quadrantidami). Roj je aktivní v období přibližně od 1. do 10. ledna. V mnoha ohledech lze o Kvadrantidách, jejichž mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1, hovořit jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku. Svědčí o tom především hodnota zenitové frekvence udávaná obvykle údajem 120 meteorů za hodinu (nebo spíše s proměnlivou frekvencí maxima mezi 60 a 200 meteory za hodinu). Naopak v neprospěch roje hraje krátké trvání maximální aktivity roje (zhruba 6 hodin) a obecně vysoká pravděpodobnost oblačného počasí, znemožňujícího pozorování oblohy právě na začátku ledna. A když už se vyčasí, velice často ruší Měsíc, který právě v lednu bývá dost vysoko nad obzorem (a úplněk intenzivně přezáří noční oblohu). Přitom při dobrém počasí lze reálně počítat se spatřením kolem 60-80 meteorů roje za hodinu, a to zejména v časných ranních hodinách daleko od měst.
V roce 2023 nastává maximum za nepříliš příznivých podmínek. Vrchol aktivity noci ze 3. na 4. ledna 2023 (úterý na středu) připadá na 4:40 SEČ. To se sice bude radiant, nacházející se v již neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu (zrušeno v roce 1922), tedy v dnešním souhvězdí Pastýře, nacházet vysoko nad severním obzorem. Nejlepší je tak meteory roje vyhlížet po půlnoci až k rozbřesku. Bohužel nebude Kvadrantidám přát Měsíc, který je v čase maxima ve fázi zhruba dva dny před úplňkem a bude pozorování rušit svým svitem. Zapadá však ještě za tmy, po 5. hodině ranní, takže několik desítek minut do úsvitu (přibližně do 6. hodiny) bude možné sledovat meteory na bezměsíčné obloze. S ohledem na měsíční fázi budou mít Kvadrantidy jednoznačně nejlepší podmínky až v roce 2025.
Přelom ledna a února: Najděte si kometu „ZTF“
Na zimní obloze poměrně vysoko nad obzorem budeme moci pozorovat malými dalekohledy a daleko od měst také na hranici viditelnosti pouhýma očima kometu C/2022 E3 ZTF. Kometa byla objevena 2. března 2022 v rámci širokoúhlé přehlídky oblohy Zwicky Transient Facility (ZTF, pojmenované po švýcarském astronomovi Fritzi Zwickym) v americké Californii na observatoři Mt. Palomar. V době objevu měla přibližně 17. hvězdnou velikost (velmi slabý objekt) a ležela ve vzdálenosti 4,3 astronomické jednotky daleko od Slunce. Následná pozorování ukázala, že jde o dlouhoperiodickou kometu s dobou oběhu asi 50 tisíc let.
Kometa dosáhne 12. ledna 2023 přísluní ve vzdálenosti 1,11 astronomické jednotky (asi 166 milionů km) a začne být zároveň cirkumpolární, tedy vůbec nebude zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky (asi 42 milionů km). V té době bude prolétat blízko severního nebeského pólu v souhvězdí Žirafy, nad „Velkým vozem“, a díky její poloze na noční obloze bude možné ji poměrně snadno vyhledat malým dalekohledem. Předpokládá se, že během svého maximálního přiblížení k Zemi dosáhne až 5. hvězdné velikosti a bude tedy možné ji pozorovat na tmavé obloze mimo města i na hranici viditelnosti pouhýma očima. Pro jisté spatření je ale nutné se vybavit alespoň triedrem. Aktuální polohu komety najdete na webové stránce https://theskylive.com/c2022e3-info.
Poznámka: Předpověď jasnosti komet je velmi problematickou disciplínou. Tento text byl psán v listopadu 2022, je možné, že v lednu 2023 bude kometa výrazně jasnější (anebo také slabší) než udává text. Je potřeba sledovat aktuální informace o vývoji komet, například na webu japonského astronoma Seiichi Yoshidy: http://aerith.net/comet/weekly/current.html
Únor 2023
22. února: Fotogenické setkání planet s Měsícem
Ve středu 22. února 2023 se na večerní obloze za soumraku nízko nad západo-jihozápadním obzorem schýlí k velmi podmanivé podívané, tzv. trojité konjunkci. Měsíc ve fázi úzkého srpku (a s popelavým svitem – v zemské atmosféře rozptýleném slunečním záření na zbytku měsíčního disku) se promítne v téměř rovnoramenném trojúhelníku mezi dvě nejjasnější planety oblohy – Jupiter a Venuši. Konjunkce (tedy vzájemné úhlové přiblížení objektů na obloze) bude díky jasu všech tří těles pozorovatelná už za soumraku a v plné kráse si ji vychutnáme až při setmění velice nízko nad západem po 18. hodině. V té době už ale tělesa budou klesat k obzoru a je třeba si tedy najít vyvýšené místo, odkud bude trojice objektů vidět. Za soumraku je ale můžete vyhlížet už po 17. hodině.
Březen 2023
1. a 2. března 2023: Jasné planety v těsné blízkosti
První březnovou středu a čtvrtek pohlédněte po západu Slunce za soumraku nad západní obzor. Uvidíte jasnou planetu Venuši a poblíž ní rovněž velmi jasnou planetu Jupiter. Setkání nejjasnějších planet noční oblohy bude předcházet 22. února krásná konjunkce (viz výše) s Měsícem. Jupiter a Venuši jak ve čtvrtek, tak v pátek bude dělit jen zhruba půl úhlového stupně (což je tolik, kolik měří na obloze Slunce nebo Měsíc v úplňku). Dvojici budete moci pozorovat tím déle, čím více odkrytý západní obzor budete mít – ideálně tedy na vyvýšeným místě. Pokud navštívíte nejbližší lidovou hvězdárnu, uvidíte oba objekty v dalekohledu jako jasný oválek (Venuše) a slabší disk obklopený šňůrou 3-4 „hvězdiček“ (Jupiter se svými měsíci). Při pohledu očima se bude zdát, jako by na obloze svítily dva vzdálené diamanty u sebe.
Druhá polovina března: Vyhlížejte světlo zvířetníku
V úterý 21. března v 18:26 nastává nov, díky čemuž budou noci tmavé a bude možné vyhlížet „březnovou zář pro fajnšmekry“ – tzv. zvířetníkové světlo. To se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí – odtud ten název) a nejde vlastně o nic jiného než prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření. Když tedy Slunce zapadne, skončí soumrak a obloha ztmavne, nad západním obzorem lze proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Díky sklonu ekliptiky vůči horizontu se právě v období jarní rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání a je tudíž večer nejlépe vidět (stejné podmínky se pak nabízejí na zářijové obloze před rozbřeskem). Kužel se navíc na konci března/počátku dubna na opravdu tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici, o níž se každým rokem snaží mnoho fotografů na severní zemské polokouli s nějakou pěknou pozemskou krajinou v popředí. V roce 2023 pohled ke světlu výrazně doplní jasná planeta Venuše (viz sekce o Venuši na začátku přehledu) a nizoučko nad obzorem ještě za soumraku planeta Jupiter.
Abyste zvířetníkové světlo spatřili, potřebujete k tomu opravdu tmavé nebe daleko od zdrojů světelného znečištění. Na území Česka tak doporučujeme vyjet někam do hor, ideálně do oblastí známých pro menší vliv světelného znečištění, tedy tzv. parků tmavé oblohy. Kromě nich se pak pěkné nebe nabízí v jižních Čechách anebo na Vysočině. Podrobnější informace o zvířetníkovém světle najdete například v článku z roku 2016.
Duben 2023
20. dubna 2023: Australské zatmění Slunce pro fajnšmekry
Pro milovníky vzácných úkazů příroda nabízí i poměrně neobvyklé hybridní zatmění Slunce 20. dubna 2023. Je ale za ním potřeba vycestovat. Zatmění začne jako polostínové severně od McDonaldových ostrovů a pak se změní v úplné. Tak bude úkaz pozorovatelný v Indickém a Tichém oceánu, pevniny se „dotkne“ v Austrálii (pouze na poloostrově Exmouth bude pozorovatelné jako úplné zatmění o délce přibližně 1 minuty a 2 sekund, a na Barrowově ostrově s délkou 1 minuty a 5 sekund). Dále se měsíční stín přesune do východního Timoru a dál na sever do Západní Papui. Právě u východního Timoru bude úkaz trvat nejdéle – 1 minutu a 16 sekund. Vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě se předpokládá, že během zatmění se ukáží kolem zakrytého Slunce dramatické děje ve sluneční chromosféře i koróně. Přesné informace o zatmění pro vybrané místo na Zemi poskytuje interaktivní mapa astronoma Xaviera Jubiera.
23. dubna 2023: Meteorické rojení z Lyry za ideálních podmínek
Každoročně okolo 23. dubna vrcholí meteorický roj Lyridy, jehož mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher). Roj nemá příliš vysokou aktivitu, obvykle okolo 18 meteorů v hodině (vzácně ale může krátkodobě vystoupat na 90 za hodinu). V roce 2023 má ale ideální podmínky – vrcholí ve 3 hodiny ráno 23. dubna (tedy v době, kdy už je radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, vysoko nad obzorem) a vůbec neruší Měsíc. Roj se vyplatí sledovat od 2. hodiny ranní do rozbřesku, a to daleko od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, neboť meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry prakticky kdekoliv na obloze. Z měst prakticky nemá význam roj sledovat – zář světelného smogu přesvítí většinu meteorů a člověk uvidí jen jeden-dva za celou noc. Ideální je tedy s teplým vybavením (oblečením, spacákem, lehátkem či karimatkou) pozorovat ve volné přírodě alespoň 50 km od nejbližšího velkého města.
Květen 2023
5. května 2023: Měsíc mírně ztmavne
V pátek 5. května 2023 vyjde Měsíc v úplňku poněkud tmavší na svém levém okraji. Bude totiž probíhat tzv. polostínové zatmění Měsíce. Měsíc bude v době svého východu procházet blízko plného zemského stínu a bude se tak zdát, jako by byl mírně začazený sazemi ze svého levého okraje. Maximální (a nejvýraznější) potemnění nastane v 19:23, ale v té době bude úplněk ještě pod obzorem. Na území Česka vychází zhruba půl hodiny po maximu úkazu, kdy bude ztmavení ještě relativně patrné. Lepší podmínky budou ale na jihovýchodě, například v Maďarsku či na Slovensku, kde bude Měsíc vycházet dříve po maximu úkazu a zatmění bude ještě výraznější. Abyste Měsíc zastihli v době ještě očima viditelného potemnění, musíte si najít místo s dokonale odkrytým východo-jihovýchodním obzorem, ideálně vysoko v horách.
Červen a červenec 2023
Červen a první půlka července 2023: V létě se „rozsvítí“ noční oblaka
Noční svítící oblaky 5. července 2020 nad rybníkem Hrádek. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
Noční svítící oblaky 5. července 2020 nad rybníkem Hrádek. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
V červnu a v červenci 2023 bude opět v možné vyhlížet mrazivou krásu Nočních svítících oblak (NLC), které úzce souvisí s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity. Ta bude v roce 2023 vysoká (maximum se očekává v roce 2025), vysoké vrstvy zemské atmosféry budou mít méně stabilní podmínky, což může zapříčinit menší výskyt NLC než v minulých letech. I tak by se podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří, tedy ve výšce okolo 85 kilometrů, mohly občas vytvořit. Oblaky jsou pozorovatelné ve zmíněných měsících mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou, a to vždy na severu, resp. mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Jejich zář je způsobena Sluncem, který je v inkriminovaných hodinách nasvětluje odspodu (zatímco samo se nachází ve výšce mezi 6 a 16 stupni pod obzorem). Vypadají jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu majestátní divadlo. Pokud nechcete o noční oblaky přijít, sledujte webové kamery nebo se přihlaste k odběru alertů na http://ukazy.astro.cz/nlc.php.
Srpen 2023
Celý srpen: Letní Mléčná dráha a planeta „s ušima“
S létem, když přijde teplé počasí, se pochopitelně nabídne spousta příležitostí trávit čas pod noční oblohou s nejkrásnějším úsekem Mléčné dráhy. Ten v druhé polovině léta nízko nad jižním obzorem v souhvězdí Vodnáře doplní i planeta Saturn, která bude v opozici se Sluncem 27. srpna 2023 v 10:20 SELČ (tehdy bude viditelná celou noc) a jistě potěší svými prstenci každého majitele už menšího hvězdářského dalekohledu nebo návštěvníka nejbližší lidové hvězdárny. Prstence jsou totiž tak rozsáhlé, že ačkoliv je planeta Saturn od nás fyzicky okolo své opozice přes 1 miliardu kilometrů daleko, jsou jako světlý kroužek obepínající kotouček planety viditelné už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu. Proto je spatřil už Galileo Galilei svým primitivním dalekohledem na počátku 17. století a nazval Saturn „planetou s ušima“.
Nádherné bude vyhlížet Mléčnou dráhu zejména vždy v půlce měsíce (od června do září), kdy bude Měsíc ve fázi novu. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný v průběhu letních měsíců celou noc, v červnu vrcholí v půli noci, v září už je nad hlavou po setmění. Pokud budete daleko od měst, kde neruší světelné znečištění (například v jedné z oblastí tmavé oblohu v Česku či na Slovensku – v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech, na Veľké Fatre nebo Poloninách), uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdí Štíra Mléčná dráha rozšiřuje. Tím směrem se díváme do centra naší Galaxie. V průběhu srpna pak takovéto vyhlížení doplní meteory z roje Perseid (více níže).
13. srpna: Letní rojení meteorů má skvělé podmínky!
Pohled do letní Mléčné dráhy při maximu meteorického roje Perseidy v roce 2018 nad Parkem tmavej oblohy Poloniny na východním Slovensku. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
Pohled do letní Mléčné dráhy při maximu meteorického roje Perseidy v roce 2018 nad Parkem tmavej oblohy Poloniny na východním Slovensku. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
Nejoblíbenější kosmický „ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy – se v roce 2023 (po dvou letech) opět těší skvělým podmínkám. Podívaná už neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu (a s tím obdobím souvisí i více volna, teplejší a často příznivější počasí, možnosti výletů do přírody a zážitků pod „čirákem“) a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četnosti. Maximum roje, za nímž stojí kometa 109P Swift-Tutlle a které s sebou nese připomenutí přes 1760 let staré nespravedlnosti (nespravedlivou a krutou popravu svatého Vavřince), vychází v roce 2023 dopolední hodiny 13. srpna a měsíční fáze připadá na 2 dny před novem. Náš soused tedy svým svitem rušit nebude, vyjde jako úzký srpek ráno při svítání. Nejvíce meteorů uvidíme před maximem o víkendové noci 12. /13. srpna (ze soboty na neděli), kdy má smysl roj sledovat celou noc. Mezi půlnocí a 4. hodinou ranní, kdy radiant roje (místo odkud meteory zdánlivě vylétají) stoupá nejvýše nad obzor, je frekvence meteorů je obvykle nejvyšší. Za dobrého počasí zazáří 50-80 meteorů v každé hodině.
Jako (téměř) každý rok i v roce 2023 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Tento moment připadá hned na dva datumy a oba v srpnu 2023. První z „přízemních“ úplňků (či mezi vědci nepříliš oblíbeně „superúplňků“) se odehraje v úterý 1. srpna ve 20:33 SELČ, přičemž v té době (v čase úplňku) bude Měsíc ještě pod obzorem. Vyjde až před 21. hodinou. Nicméně k Zemi se bude teprve ještě přibližovat a nejvíce se k ní přiblíží 2. srpna v 7:53 SELČ, a to na vzdálenost 357 309 km. V té době bude ale už Měsíc zase pod obzorem, protože po 5. hodině ranní zapadne. Neuvidíme tedy ani Měsíc přesně v úplňku, ani úhlově největší Měsíc v době jeho maximálního přiblížení.
Výrazně zajímavější situace se dočkáme během druhého srpnového úplňku, který nastane ve čtvrtek 31. srpna ve 3:37 SELČ. Tehdy bude Měsíc ve fázi úplňku jen zhruba 9,5 hodin poté, co se nejvíce přiblíží k Zemi. Konkrétně ještě ve středu 30. srpna v 17:52 SELČ na vzdálenost 357 181 km. I v té době bude ale Měsíc ještě pod obzorem, takže pokud si chcete vychutnat onen „superúplněk“, nejzajímavější bude Měsíc během svého východu 30. srpna okolo 19:30 SELČ, jen hodinu a půl po největším přiblížení k Zemi a asi 8 hodin před fází úplňku. V souvislosti s tímto úplňkem se téměř jistě setkáte s podivnou formulí „modrý superúplněk“ (z angl. „blue supermoon“). Měsíc rozhodně nebude modrý (!), pojem vychází z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci (v tomto případě v srpnu 2023), což není zcela obvyklé. Nečekejte tedy žádný obří modrý Měsíc! Naopak, během východu Měsíce nebo před jeho západem chytne náš kosmický souputník načervenalý odstín z důvodu zeslabení, zejména krátkovlnné části (tedy právě té modré), při průchodu jeho svitu zemskou atmosférou.
„Modrý Měsíc“ a „superměsíc“ a „superúplněk“ náš jazyk převzal z anglického jazyka, a to patřičně nepřesně. „Modrý Měsíc“ je vskutku jen důsledek neadekvátního překladu a samotný „superúplněk“ nebo „superměsíc“ není ani astronomický pojem. Jde jen lidové vyjádření úhlově největšího úplňku v roce, který je ale stále jen asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce (tedy o tloušťku párátka drženého při natažené paži co nejdál od očí). To, co ovšem vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“. Nenechte si tedy ujít východ (nebo západ) jednoho ze srpnových „superúplňků“ za nějakým vzdáleným architektonickým skvostem!
Září 2023
Druhá polovina září: Vyhlížejte opět světlo zvířetníku
Mléčná dráha (jdoucí od středu doleva nahoru) a slabé zvířetníkové světlo (jdoucí od středu doprava nahoru) nad slunečním radioteleskopem na observatoři v Ondřejově. Na snímku je zvířetníkové světlo sotva viditelné. Čím dále od měst, tím je kužel zvířetníkového světla patrnější. Foto: Petr Horálek.
Mléčná dráha (jdoucí od středu doleva nahoru) a slabé zvířetníkové světlo (jdoucí od středu doprava nahoru) nad slunečním radioteleskopem na observatoři v Ondřejově. Na snímku je zvířetníkové světlo sotva viditelné. Čím dále od měst, tím je kužel zvířetníkového světla patrnější. Foto: Petr Horálek.
V druhé polovině září se Měsíc opět dostává do vhodné fáze na pozorování již zmíněného zvířetníkového světla – tentokráte z rána před rozbřeskem nad východním obzorem. Nov nastává 15. září a Měsíc pak ruší jen večer čili rána jsou téměř až do konce září bezměsíčná. Ve stejném období se přitom střední Evropě rovina zvířetníkového světla vyklání pod nejvyšším úhlem právě ráno před rozbřeskem a neostrý kužel světla směruje vysoko do souhvězdí Berana přes slabou Mléčnou dráhu v Blížencích, hvězdokupy v Býku nad majestátním souhvězdím Orionu. Za vyhlížením zvířetníkového světla je nutné vyjet daleko od měst, nebo alespoň do míst, kde ve směru na východ nesvítí žádné velké město. Jako odměnu příroda nabídne hned dvě jasné planety – vysoko nad jihem Jupiter a nízko nad východem ještě výraznější Venuši.
Říjen 2023
14. října: Prstencové zatmění v USA pro fajnšmekry
Krásné nebeské představení se nabídne zejména Američanům, ale také obyvatelům Mexika, Kolumbie a Brazílie. V průběhu sobotního dne 14. října se nad územím severní i jižní Ameriky odehraje zatmění Slunce, které v úzkém pásu bude pozorovatelné jako tzv. prstencové. Měsíc nebude úhlově tak veliký, aby zakryl Slunce celé, takže při pohledu z centrální linie zatmění pozorovatelé spatří přes bezpečný filtr oslnivý prstýnek naší hvězdy a před ním kontrastně tmavý kotouč Měsíce v novu. Nejdéle prstencové zatmění potrvá v Karibské moři nedaleko hranice Kostariky a Nikaragui, a to 5 minut a 17 sekund (Měsíc přitom zakryje více jak 97 procent slunečního disku). Podrobné informace pro zvolené místo na Zemi najdete v interaktivní mapě astronoma Xaviera Jubiera.
22. října: Říjnový prach z Halleyovy komety
Maximum meteorického roje Orionid zaznamenávané mezi lety 2016 a 2022. V pozadí jsou Prešovské sopky na východě Slovenska. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
Maximum meteorického roje Orionid zaznamenávané mezi lety 2016 a 2022. V pozadí jsou Prešovské sopky na východě Slovenska. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
V soboru 21. října a v neděli 22. října 2023 nás čeká pravidelný meteorický roj Orionidy, a to za příznivých. Maximum v roce 2023 připadá na Měsíc v první čtvrti. Měsíc se navíc bude nízko nad obzorem v souhvězdí Vodnáře a zapadne ještě před půlnocí. Radiant promítající se do Orionova kyje v severovýchodní části souhvězdí přitom stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin a nejlepší podmínky bývají ve druhé polovině noci a nad ránem (mezi 1. a 5. hodinou ranní), kdy Měsíc rušit nebude. V průběhu maxima roje se tak můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu, pocházejících z úlomků vůbec nejznámější vlasatice. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem, ale občas vyprodukují i celkem jasný meteor, tzv. bolid. Aktivita roje je navíc pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže maximum není nikterak ostré. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm.
28. října: Sváteční zatmění Měsíce
Na státní svátek v sobotu 28. října uvidíme v pozdních večerních hodinách částečné zatmění Měsíce. Budou jej provázet velmi dobré pozorovací podmínky a úkaz bude krásně vidět pouhýma očima. Během tohoto zatmění nepřijdeme o žádnou část scénáře úkazu. Počáteční polostínová fáze bude patrná až déle jak 3 a půl hodiny po východu Měsíce. Tehdy najdeme z levého spodního okraje potemnělý úplněk asi 36° vysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Berana. Částečné zatmění pak potrvá 1 hodinu 17 minut a Měsíc při ní vstoupí svým jižním okrajem více jak 12 % svého průměru. Poměrně nedaleko – asi 6° východně od Měsíce – najdeme jasnou planetu Jupiter, se kterou pak bude náš přirozený souputník v konjunkci časně ráno dalšího dne. Nad jiho-jihozápadem při zatmění upoutá pozornost planeta Saturn.
Listopad 2023
9. listopadu: Zářivá Venuše zmizí ve dne za Měsícem
Zákryt Venuše Měsícem na denní obloze 9. listopadu 2023 při pohledu dalekohledem. Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stelalrium.
Zákryt Venuše Měsícem na denní obloze 9. listopadu 2023 při pohledu dalekohledem. Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stelalrium.
V časných ranních hodinách ve čtvrtek 9. listopadu uvidíme už před rozbřeskem Měsíc ve fázi úzkého srpku (4 dny po poslední čtvrti), jak jeho vyboulená osvětlená část směřuje k jasné planetě Venuši, která se na podzim a v zimě octne na ranní obloze. Pro majitele dalekohledů ale tímto podívaná nekončí – Měsíc v dopoledních hodinách jasnou Venuši zakryje. Ačkoliv jde o úkaz na denní obloze (v bezpečné vzdálenosti od Slunce), na čistém nebi by mohl být vidět i pouhýma očima, neboť Venuše se dá najít i na blankytném nebi za denního světla. Pochopitelně použití malého dalekohledu podívanou znásobí.
Celý úkaz sice potrvá více jak hodinu, ale samotný vstup Venuše za měsíční okraj (viditelný) a její výstup zpoza neosvětleného okraje bude trvat jen desítky sekund. Venuše bude mít také fázi – podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí, takže v dalekohledu se bude jevit jako zářící oválek. V Praze vstup nastane okolo 10:58 SEČ, výstup okolo 12:13. Na jiných místech Česka a Slovenska se budou časy jevu lišit až v minutách. Přesnou předpověď úkazu pro zvolené místo nabízí například stránka In-the-sky.org nebo si můžete úkaz pro vaší lokalitu nasimulovat pomocí volně stažitelného programu Stellarium.
Celý listopad: Občas zazáří jasná Taurida
Na konci října a pak zejména na začátku listopadu by se mohly o několik jasných meteorů postarat dvě větve (severní a jižní) meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větvě je krátkoperiodická kometa 2P/Encke (vrací se ke Slunci za 3,3 roku), která proletí kolem Slunce v říjnu 2023. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10. Je obvyklé, že proudy Taurid produkují opravdu jasné bolidy. Jižní Tauridy mají období aktivity trvající zhruba dva měsíce (mezi 10. zářím a 20. listopadem). Severní Tauridy bývají nejaktivnější necelý měsíc později (28. 10. až 17. 11., s maximem kolem 2 až 3. listopadu). Při malé zenitové frekvenci přibližně 5-10 meteorů za hodinu vychází jejich společné maximum okolo 4. listopadu 2021. Měsíc bude v té době okolo krátce před poslední čtvrtí, takže vyhlížení meteorů má poměrně dobré podmínky, a to hlavně zvečera. Je šance, že při něm zachytíte nějaký velmi jasný bolid. Jsou i případy, kdy bolidy Taurid dosáhly právě jasu Měsíce v úplňku a rozzářily noční krajinu!
Prosinec 2023
14./15. prosince: Zimní rojení meteorů z Blíženců
Posledním skutečně excelentním pravidelným meteorickým rojem budou v roce 2023 Geminidy, které mají ideální pozorovací podmínky. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá frekvence nad 100 meteorů v hodině! Maximum nastává: v noci ze 14./15. prosince, konktrétně ve 21:00 SEČ, několik hodin před kulminací Blíženců. Měsíc vůbec neruší, v novu bude jen 3 dny před maximem a zapadá jako úzký srpek ještě za soumraku.
Vyplatí se tedy vyhlížet celou noc, zejména v druhé polovině noci a časně ráno, mezi půlnocí a 4. hodinou, kdy souhvězdí Blíženci vrcholí a roj je krátce po maximu. Za ideálních podmínek (jasno, pozorování daleko od měst) lze v průběhu maxima roje zachytit i přes 400 meteorů. Pokud už bude někde ležet sněhová pokrývka, nenechte se zradit mrazem a zkuste aspoň na pár chvil strávit čas pod nebem. „Padající hvězdy“ nad „ladovskou krajinou“ jsou vskutku pohádkovým zážitkem.
oznámení projektu Astrofyzikální ProGResy z Opavy
kompletní text včetně fotografií a aktivních odkazů: http://progresy.physics.cz/2022/11/21/pozoruhodne-a-vzacne-ukazy-v-roce-2023/
