Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před 240 lety, 7.prosince 1776, byl na střeše vyšehradské zbrojnice instalován první hromosvod v Praze. Nebyl to ale první hromosvod (správněji bleskosvod – škodu nedělá zvuk hromu ale elektrický výboj, tedy blesk) v českých zemích. Za první bleskosvod je možné považovat ten, který v roce 1775 umístil na zámku hrabat Nosticů v Měšicích u Prahy profesor pražské univerzity Josef Klinkoš. Uzemněná tyč s hrotem, vyrobená podle vzoru Benjamina Franklina, „sjíždějící blesk zachycovala a k zemi přiváděla, aby budova bez pohromy zůstala“.
Zhruba ve stejné době jako Franklin své pokusy s lapáním blesků prováděl Prokop Diviš. Jeho „povětrnostní stroj“ na odsávání elektřiny z mraků, který vztyčil 15. června 1754 na své faře v Příměticích u Znojma, podle sedláků rozháněl mraky, zavinil neúrodu a sucho. Rozlícení farníci proto na jaře 1760 zařízení rozbili.
Bleskosvody, které jsou do jisté míry schopné předcházet blesku, se objevily až zhruba před třiceti lety. Elektronické zařízení, zabudované v jímači se včasnou emisí výboje (jak se zařízení nazývá), reaguje s předstihem pár desítek milisekund na vznikající hlavní větev bleskového výboje a vyšle vlastní výboj, který se s přírodním bleskem spojí a tak ho vlastně zneškodní. Uvádí se, že tyto bleskosvody ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů – na rozsáhlé stavbě tak místo celého lesu klasických hromosvodů můžou být jen jeden či dva nového typu.
