(c) NASA, licence obrázku public domain
Credit: NASA, licence obrázku public domain

Před 40 lety přistála na Marsu sonda Viking

První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz v říjnu 1960, sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.

– Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu – první sonda na oběžné dráze jiné planety.

– Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3.

– Prvním úspěšným přistáním na Marsu se 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, jež pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch – délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to je na Marsu od ledna 2004 dodnes). Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, jež přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků, nicméně známky po životě nenašla.

– Americká sonda Phoenix (na Marsu od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Poslední americkou sondou na Marsu je Maven, která odstartovala v listopadu 2013.

– Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko/Sovětský svaz, Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se daří zatím jen Američanům. Se sondou ESA, jež dosedla na povrch v prosinci 2003, nebyl navázán kontakt, a se sovětským Marsem 3 kontakt trval v roce 1971 jen pár sekund.

– Neúspěšné sondy k Marsu vyslaly také Japonsko a Čína.

– V listopadu 2013 se čtvrtou mocností světa, jež dosáhla „rudé planety“, stala Indie s družicí Mangalján.

– Let k Marsu plánuje kupříkladu americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která chce vyslat loď Dragon v roce 2018, o dva roky později hodlá přistát na Marsu Čína se svým robotickým vozítkem a plán letů k Marsu má i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) – počítá s pilotovanou misí někdy ve 30. letech.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close