Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Před 50 lety přistála na Měsíci první americká sonda

V závodech o dosažení Měsíce, podobně jako v celém dobývání vesmíru, měl zprvu navrch Sovětský svaz, který dokázal měkce přistát na jeho povrchu již v únoru 1966. Jen čtyři měsíce po Luně 9, 2. června 1966, se ale podobného úspěchu podařilo dosáhnout i Spojeným států, sonda Surveyor 1 odeslala z Oceánu bouří přes 11.000 obrázků. Pět let po slavném projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho se tak začala rýsovat lidská cesta na Měsíc.

V dubnu 1967 pak na Měsíci přistál Surveyor 3 s úkolem prověřit, zda půda unese přistávací modul s lidmi. Vědci díky němu zjistili, že půda má konzistenci přibližně odpovídající mokrému písku na Zemi a přistání na jeho povrchu by neměl být problém. Následovaly ještě tři úspěšné mise sond Surveyor 5, 6 a 7 (v září a listopadu 1967 a v lednu 1968), po kterých už k měsíci zamířily lodě Apollo s lidskou posádkou. Jako první na něm přistáli v červenci 1969 astronauti Apolla 11.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *