V úterý 24. září 1957 se krátce před půlnocí tehdejší Československo stalo devátou zemí na světě, která dokázala ovládnout jaderné štěpení. Prví řetězovou reakci provedli vědci v reaktoru VVR-S v Ústavu jaderné fysiky v Řeži u Prahy. Přestože trvala jen 15 minut, předznamenala příklon země k mírovému využití jaderné energie. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany dnes dodávají kolem 30 procent elektřiny pro Českou republiku.
Zásadní přelom v československém jaderném výzkumu začal přibližně ve 23:52 vložením poslední, v pořadí 26., palivové kazety do reaktoru VVR-S. Po zhruba čtvrt hodině pak vedoucí směny první řízenou řetězovou štěpnou reakci nařídil zastavit příkazem k odstavení reaktoru. Patnáct let po přelomovém experimentu Enrica Fermiho v Americe se tak Československo zařadilo po bok jaderných velmocí typu USA, Rusko, Velké Británie či Francie, jako deváté v pořadí.
Zvládnutí náročné technologie posunulo zemi k využívání jádra v energetice. „Odborníci z tehdejšího ústavu se významným způsobem podíleli na projektech spojených s výstavbou všech jaderných elektráren na území bývalého Československa v Jaslovských Bohunicích, následně Dukovanech, Temelíně i Mochovcích“, připomíná Karel Křížek, předseda představenstva ÚJV Řež, a. s. Jaderný výzkum však přinesl užitek i dalším odvětvím – od zdravotnictví, přes zemědělství a potravinářství, až po průmyslovou činnost.
Výstavba reaktoru VVR-S v areálu v Řeži u Prahy začala v létě 1955 základě dohody se SSSR o spolupráci a výzkumu jaderné energie. Zařízení o tepelném výkonu 2 MW poháněl uran obohacený na 10 % (pro srovnání, energetické reaktory jsou provozovány s palivem při obohacení 3-5 %) a původně bylo určeno k výrobě radioizotopů a výzkumu v jaderné fyzice a chemii. Aby bylo možné reaktor využívat pro širší spektrum výzkumů, prošel v následujících letech řadou úprav a modernizací. Nakonec sloužil celých 30 let, než byl v roce 1987 kvůli své nízké kapacitě definitivně odstaven a následně přestavěn na lehkovodní výzkumný reaktor LVR-15, který v Řeži funguje dodnes.