Evropská vesmírná agentura (ESA) věnuje 1,44 miliardy eur na další využívání Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a na pokračování výzkumu Marsu v rámci programu ExoMars 2020. Podle agentury AFP to dnes v Lucernu oznámil generální ředitel ESA Jan Wörner.
Jde o dva hlavní, symbolické projekty agentury. Více než 400 milionů eur z uvedené rozpočtové sumy bude vyčleněno na ExoMars 2020 a kolem miliardy eur na pokračování vědecké práce na ISS, sdělil Wörner po skončení dvoudenní ministerské schůzky 22 členských států ESA, která se v Lucernu konala ve čtvrtek a dnes.
Zapojené země daly najevo, že jsou připravené vydat v příštích letech na programy ESA spojené s výzkumem vesmíru celkem 10,3 miliardy eur. Kromě ISS a projektu ExoMars by například mělo 1,4 miliardy eur připadnout na výzkum Země do roku 2025. S investicemi ve výši 1,6 miliardy eur, rozvrženými do roku 2023, se počítá na využívání „evropské“ nosné rakety Ariane-V a kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně, ale i na vývoj nové techniky.
Mise ExoMars 2020 spočívá ve vyslání robotického vozítka a vědecké platformy na povrch Marsu. Vozítko bude vybaveno vrtným zařízením a sadou nástrojů pro geochemický a exobiologický výzkum (výzkum mimozemského života).
Půjde o druhou fázi programu ExoMars. První, částečně úspěšná mise odstartovala letos v březnu, kdy se na cestu k rudé planetě vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se v říjnu zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu Marsu, se při neúspěšném přistání rozbil.
Hlavním cílem mise ExoMars je pátrat po výskytu metanu a dalších atmosférických plynů, které mohou být znamením přítomnosti aktivních biologických nebo geologických procesů. Dalším významným úkolem je otestovat důležité technologie v přípravě účasti ESA při budoucích misích na Marsu.
Členem Evropské vesmírné agentury je i Česká republika. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky v pondělí schválila zvýšení příspěvku ČR do rozpočtu ESA. V příštím roce by měl činit 830 milionů korun.