Sciencemag.cz
Doporučujeme
Trojice vědců z Oxfordu provedla další analýzu slavné Drakeovy rovnice, která popisuje pravděpodobnost inteligentního života.
Cílem celé analýzy bylo samozřejmě opět vysvětlit Fermiho paradox – proč ve vesmíru ani přímo kolem sebe nevidíme stopy mimozemských civilizací? Drakeova rovnice samozřejmě obsahuje skoro samé neznámé – jaká je třeba pravděpodobnost, že na planetě s životem vznikne technologická civilizace? Netušíme to ani řádově, pouze zlomek parametrů dokážeme alespoň přibližně určit současnými výzkumy (asi hlavně množství exoplanet, snad i exoplanet v obyvatelné zóně). S tím autoři výzkumu sotva mohou něco dělat. Nyní se však podívali na rovnici spíše z hlediska statistického rozložení výsledků – distribuce pravděpodobnosti. Uvádějí, že rovnice je citlivá na volbu počátečních podmínek (tedy i na počátečním názoru výzkumníků), a stejně tak bude rozložení civilizací v prostoru (časoprostoru?) nejspíš velmi kolísat.
I při střední hodnotě 100 současně existujících civilizací v naší Galaxii by stále existovala 30% šance (poznámka: tedy určitě je to zase číslo _krajně_ odhadnuté), že jsme zrovna my tomto čase v Mléčné dráze sami. Nebo snad jinak řečeno, civilizací může být stejně dobře velmi hodně jako velmi málo, není důvod si myslet, že jich bude „tak akorát“. A pokud tedy žádné nepozorujeme…
Mezi autory studie je i známý popularizátor nanotechnologií Eric Drexler. Vědci dodávají, že tím v žádném případě ale nechtějí od hledání mimozemských civilizací odrazovat.
Zdroj: Phys.org
Dissolving the Fermi Paradox. arxiv.org/abs/1806.02404
Viz také: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox
Poznámky:
V této souvislosti – jsou-li všechny parametry v rovnici jen odhady přes několik řádů, znamená to nutně, že statistické rozložení výsledku je nějaké? Proč je nepravděpodobné, že se hodnoty „zprůměrují“ třeba na nějaký malý počet civilizací v galaxii a daném čase?
Ještě jedna možná odpověď na paradox, podle autora sci-fi A. Reynoldse z jeho série Odhalený vesmír. Jiné, starší, technologicky vyspělejší, ve vesmíru nepřehlédnutelné civilizace nenacházíme, protože jsme (náhodou) vznikli jako jedni z prvních po nějakém kataklyzmatu, který odstranil civilizace dřívější. Máme se např. soustředit i na hledání stop po nějaké galaktické válce? Dokázali bychom ale stopy zbraní, které odpálí celou hvězdu nebo ji promění v černou díru, vůbec odhalit? (Z toho by se mimochodem zdálo, že by zase bylo lepší na sebe moc neupozorňovat, kdoví, zda onen faktor odstraňující civilizace ještě nepůsobí.)
Nicméně na Zemi trval vznik inteligence od vzniku života 4 miliardy let. Kdyby to bylo třeba 100 milionů let, byl by výše nastíněný scénář věrohodnější.
