Pixabay License. Volné pro komerční užití

Proč se v bohatých zemích zastavuje růst populace?

Čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu. Pomalá a rychlá životní strategie.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kateřina Sýkorová a Jaroslav Flegr rozluštili záhadu, proč porodnost a také rychlost populačního růstu klesá v zemích, v nichž stoupne životní úroveň. Článek zveřejnil ve čtvrtek časopis Scientific Reports.
Geografický přechod, tedy zpomalení až zastavení populačního růstu při dosažení dostatečné hladiny životní úrovně, je zcela univerzální jev, který nejspíš zachrání lidstvo před přelidněním a zabrání tak vyčerpání zdrojů naší planety. Dosud se předpokládalo, že důvodem zpomalení populačního růstu je zvýšená konkurence mezi jedinci v moderním světě, která nutí rodiče investovat více do několika málo potomků, namísto méně investovat do každého z mnoha potomků. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní ukázali, že příčinou nejspíš není kompetitivnost současného prostředí v rozvinutém světě, ale zlepšený zdravotní stav jeho obyvatel a s ním spojený biologicky naprogramovaný přechod od rychlé k pomalé životní strategii.
S příchodem zemědělství a následně ještě více s přechodem k životu v lidnatých sídlech, kde se snadno šíří infekce, se zhoršil průměrný zdravotní stav většiny lidí a tím došlo ke snížení jejich očekávané doby dožití. Na takové snížení reagují všechny druhy živočichů a rostlin přechodem na tzv. rychlou životní strategii – snaží se rozmnožit dříve, než se jejich zdravotní stav zhorší natolik, že se rozmnožovat nebudou moci. V dostatečně rozvinutých zemích se v posledních zhruba 70 letech zdravotní stav obyvatel zlepšil natolik, že se lidé vrátili k pomalé strategii, tedy odložili reprodukci do pozdějšího věku. Na souboru 33 tisíc osob nyní čeští vědci ukázali, že čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu a tím později zahajuje rozmnožování. Zdravější ženy dokonce později pohlavně dospívají a později zahajují sexuální život.
Čeští vědci ve svém novém článku navrhli nové vysvětlení populačního přechodu a ukázali, že zdraví lidé přecházejí na pomalejší životní strategii. Zároveň i prokázali, že člověk přechází na rychlejší strategii už na základě svých genetických predispozic, tedy ještě dříve, než dojde ke zhoršení jeho zdraví.

Sýkorová, K. & Flegr, J.: Faster life history strategy manifests itself by lower age at menarche, higher sexual desire, and earlier reproduction in people with worse health. Scientific Reports, art. n. 90579, 2021.

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Mise LUMI od TRL Space byla zařazena do programu průzkumných misí Evropské kosmické agentury

Start první fáze měsíční mise LUMI (Lunar Mapper and Inspector), která umožní průzkum jižního pólu …

6 comments

  1. Podezíral bych spíše syntetické hormony v potravě a prostředí plné chemie na kterou organismus reaguje, případně elektromagnetický smog….

  2. Pavel Houser

    ze tedy takovyhle komentar najdu na smagu bych necekal. zvlast kdyz je to uplne naopak, snizena/odlozena reprodukce koresponduje prave se zdravim. aneb jaky bude prumerny vek doziti tech, kdo maji deti v 18… clanek vyse stejne jako jine toto vysvetlujici teorie se lisi propojovacim mechanismem, tam je spor

  3. Na tuto otázku nelze takto jednoduše odpovědět. Zdraví je důležité, ale faktorů je více. Příčinami, v oblastech kde zpomaluje růst obyvatel, jsou hlavně dosažení určité míry svobody a vzdělání, zajištěnosti z hlediska základní potřeb (jíst,pít,bydlet) a finanací a hlavně přemíra volného času, který nemusíme trávit jako naši předkové a někteří chudí lidé na této planetě, prací a zajišťováním právě jídla a další základních potřeb. To vše v kombinaci s možnostmi, které nám dává naše západní vyspělá civilizace, způsobuje právě zpomalení růstu obavytelstva. Zkrátka člověk, který zpohodlní a může se věnovat sám sobě a svým cílům, nechce věnovat čas druhému a to se, dle mého názoru, nejedná jen o zdravé jedince.

  4. Pavel Houser

    to ano, ale nerekl bych „premira volneho casu“. v zapadni civilizaci se pracuje docela dost (povazujeme-li klikani mysi za srovnatelne s oranim, jisteze). volneho casu meli casto dost i nasi predkove, ale nemeli prostredky, aby ho mohli travit jako my. tj. bohatsvi, dostupne technologie, vzdelani umoznuji se zabyvat sofistikovanejsimi vecmi. (ono pri volbe vecerniho programu mezi kreslenim bizonu v jeskyni, zpevem u ohne a sexem se stane erotoman z leckoho)
    nicmene studie vyse to nepojima takto „psychologicky“ (coz je zase spravne, protoze co o tom, motivacich apod. lide budou sami rikat, je zkreslene). problem je samozrejme v tom, ze zdravi, bohatstvi a vzdelani spolu budou pozitivne korelovat. vuci te studii lze mit nejspis dost pripominek – nicmene asi bychom si ji meli kdyztak nejdriv precist, nejen tu tiskovou zpravu 🙂

  5. Před asi 15 lety přijely navštívily Prahu věrozvězdkyně feminismu z USA.
    Během své přednášky se rozesmutnily nad tím, že marně jezdí do zemí třetího světa osvobozovat ženy z jejich údělu, a že se setkávají s naprostým nepochopením, že ty ženy na ně hledí jako na nějakou nesrozumitelnou exotiku.
    Nabídl jsem tehdy jednoduché vysvětlení:
    Pokud je v populaci vysoké procento žen užívajících chemickou antikoncepci, jejich změna vidění světa vlivem ovlivnění hormony se stane sdílenou a vzájemně se podporující realitou. Pokud se ovšem jejich zcela objektivní vidění světa setká se světem žen, které chemické ovlivňování organismu masově neprovozují narazí na zcela jiné masově sdílené objektivní vidění světa. 🙂

  6. No asi to nevyzní moc vědecky, ale je to pěkná blbost.
    Je to tak pitomé, že se mi s tím ani nechce polemizovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *