Proč v přírodě chybí kolo?

Otázkou neexistence kola v přírodě se podrobně zabývá známý britský evoluční biolog Richard Dawkins v Příběhu předka. Jako výjimku Dawkins uvádí pohybový aparát některých jednobuněčných organismů. Bakterie Rhizobium se pohybují pomocí kola, resp. lodního šroubu složeného z bičíků.

Tomu, aby se třeba vlk namísto tlap pohyboval na kolech, ovšem stojí v cestě celá řada překážek. V přírodě zřejmě nejsou dostatečně pevné povrchy. To by se nejspíš dalo nějak vyřešit, ovšem proč by nějaké zvíře mělo ztrácet energii budováním silnic? Vždyť by z nich pak profitovali i ostatní, kteří by žádné úsilí nevyvíjeli, a v přírodním výběru by poté podobné „altruistické“ chování zaniklo. I na tuto námitku se dá ještě odpovědět, třeba by pevné cesty vznikaly nějak mimochodem (sloni udupávající povrch pod sebou) nebo by je budovali tvorové žijící kolektivně. Kola by pak mohla dávat výhody třeba teritoriálním živočichům – než neustále obíhat a kontrolovat vlastní revír, možná by bylo pohodlnější ho objíždět.
Nicméně zde zůstává ještě jeden, asi nejvážnější problém. Jak by vůbec takové kolo bylo anatomicky uspořádáno? Kolo by od zbytku organismu muselo být de facto odděleno, jenže jak by se pak vyživovalo? Cévy by se při projížďce měly tendenci beznadějně se zamotat a potrhat.

Dawkins přitom zmiňuje i jedno z možných, byt fiktivních řešení. Odkazuje na knihu P. Pullmana Jeho temné esence (poznámka PH: subjektivně, ke čtení to jinak není). Zvíře zvané mulefa zde skutečně jezdí na kolech, které si však nenechala vyrůst sama, takže nemusí vyživovat tkáň a problém s cévami odpadá. Kolo není původně součástí organismu, ale vytvářejí je stromy. To si lze představit docela dobře, stromy i jiné rostliny přece vyvíjejí složité strategie, jak přimět živočichy k šíření jejich semen. Strom by třeba vytvářel obří placaté plody, semena by se nacházela v dužině, kterou by zvířata sežrala. Zůstalo by tedy (snad) funkční kolo. Pointa je v tom, že přírodní výběr by mohl tlačit stromy k produkci plodů hodících se pro kola stále lépe, protože zvíře využívající lepší kolo by se dostalo dál, a přitom by tedy do větší vzdálenosti také šířilo semena stromu (výkaly).

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *