Sciencemag.cz
Doporučujeme
S růstem města se v něm zvyšuje i kriminalita, a to rychleji než počet obyvatel. Jak tento jev vysvětlit?
Předně by jistě mohl někdo mravokárně mudrovat o tom, že lidé jsou ve městech odcizení, žijí nemravně, rozpadá se zde rodina, mizí vztah k přírodě či náboženská víra (a blablabla). Čím více město roste, tím se pak všechny tyto jevy dále posilují. Když se ale podrobněji analyzují reálná data, vyjde, že mnoho druhů kriminality, např. znásilnění, prostě kopíruje růst počtu obyvatel. Jiné ale ne. Je tu snad nějaká systematická chyba v datech?
Ve Physical Review E byla nyní publikována studie (hlavní autorka Vicky Chuqiao Yang ze Santa Fe Institute a Northwestern University), která tento jev dává do souvislosti se základní vlastností měst – větší propojeností. Ta přispívá k inovacím, zvyšuje komplexitu, pomáhá v růstu začínajícím podnikům, ale současně může sloužit i zločincům. Některé zločiny jsou týmové povahy, vyžadují nejen společné úsilí (deset násilníků), ale i existenci odborníků s různými specializovanými dovednostmi a jejich organizaci/koordinaci. To, co ve městech umožňuje existenci řady služeb (respektive jejich ekonomickou rentabilitu), platí nejspíš i pro určité typy kriminality.
V případě loupeže platí, že za 1 čin je v průměru zatčeno o dost více lidí než 1 pachatel – konkrétně 1,6. U krádeže auta je to stále 1,5. U znásilnění je to prakticky 1, dopouštějí se ho téměř výhradně jednotlivci. Data ukazují, že s růstem populace roste více než lineárně právě „společná“ kriminalita. Vědci přišli s modelem, podle kterého tato kriminalita odpovídá množství sociálních interakcí, respektive jedinečných kontaktů, mezi nimiž si mohou obyvatelé měst včetně zločinců vybírat kumpány pro společné projekty. Prakticky veškeré činnosti spojující lidi fungují ve městě efektivněji, a to včetně organizované kriminality. Celé to ovšem je vyjádřeno nejen slovně, ale i konkrétním matematickým modelem, který údajně odpovídá zjištěným datům, samozřejmě včetně těch, na jejichž základě nebyl model vytvořen.
V. Chuqiao Yang et al. Modeling the origin of urban-output scaling laws, Physical Review E (2019). DOI: 10.1103/PhysRevE.100.032306
Zdroj: Santa Fe Institute/Phys.org a další
Poznámky PH: Samozřejmě hned asi každého napadne x dalších faktorů. Zdálo by se, že policie to má ve městech všude blíž (fakticky tedy až na no-go zóny), na každém rohu je bezpečnostní kamera, čili by zde mohla být i jiná objasněnost trestných činů? Platí-li, že ve městech jsou lidé v průměru vzdělanější a bohatší, kriminalita by pak měla být spíše nižší (a co se týče přitažlivosti takového prostředí pro zločince – bohatství má už dnes méně podobu věci, kterou lze sebrat a odnést, takže to by zvyšovalo přitažlivost zase jen nějakých zločinů – krádeže aut, vydírání…). Také v posledním více než půlstoletí kriminalita v západních zemích klesala, a to s postupující urbanizací – zvyšováním jak podílu obyvatelstva žijícího ve městech, tak i ve velkoměstech. Buď jak buď, poznatky k problému, které zveřejní fyzikové ve Physical Review, bych osobně považoval za rozhodně přínosnější, než co k věci mohou sdělit sociologové či kulturní antropologové.
