Sciencemag.cz
Doporučujeme
Plánem je software, který bude za pomoci umělé inteligence umět sesbíraná data vyhodnotit tak, aby pěstitelům poradil, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat.
Změny klimatu, výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky v posledních letech výrazně ovlivňují pěstování českého chmele. Řešení přináší nový projekt PRO CHMEL. Ten propojil experty z celého světa a za pomoci nejmodernějších technologií pomůže pěstitelům k efektivnějšímu zavlažování chmelnic. Hlavním cílem je zachovat český chmel v dostatečném množství a kvalitě i do budoucna.
Na projektu spolupracují společnosti Plzeňský Prazdroj, Asahi, Microsoft a Agritecture s pěstiteli ze žatecké chmelařské oblasti. Nejmodernější technologie mají chmelařům pomoci mapovat srážky, vlhkost a obsah živin v půdě, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. Ukážou i to, jak rostliny chmele reagují na jednotlivé změny počasí i stav vody a minerálů. Projekt přinese softwarové řešení, které bude pěstitelům poskytovat detailní informace pro optimální pěstování rostlin. Ukáže jim, kdy a jak intenzivně se mají jednotlivé části chmelnic zavlažovat, aby rostliny prospívaly a pěstitelé zároveň neplýtvali vodou, které je zejména v některých částech Žatecka nedostatek. Nové aktivity navazují na projekt Chytrá chmelnice, který přinesl první výsledky již během letošní sklizně.
Klimatické změny chmelu nesvědčí
Chmel je více než mnohé jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Jestliže je jí málo, rostlina strádá. Pokud má vody dost, dokáže během dvou měsíců narůst až do výšky sedmi metrů. A úroda je pak bohatá a kvalitní. To je případ i letošní sklizně. Z údajů vyplývá, že by úroda mohla přesáhnout hranici osmi tisíc tun suchého chmele. „Tolik se v Česku naposled sklidilo v roce 1996. Tehdy ale byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, které bylo pro chmel víc než příznivé. Pršelo každý měsíc, a to i v jinak suchých místech na Žatecku. Takové počasí bychom si přáli každý rok. Bohužel je to ale zase extrém. Sice pozitivní, ale ze zkušenosti posledních deseti patnácti let víme, že za rok to může být o desítky procent opět horší právě kvůli výkyvům počasí. A pro nás by bylo lepší, kdyby, stejně jako v minulosti, byly roky vyrovnané,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.
V posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. Příkladem je rok 2012, kdy české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun sklizně, zatímco o čtyři roky později přes 7,7 tisíce tun. Tedy rozdíl v úrodě o 44 %, přičemž plocha chmelnic se změnila jen o 8,5 %.
„Proto jsme museli některé plochy v poslední dekádě kvůli klesající hladině spodních vod dokonce zcela opustit. Nic na tom nemění ani silné lijáky loňského, ale vlastně i letošního léta. Pokud totiž prší jen někde, jen někdy a v podobě prudkých přívalových dešťů, je to na škodu. Voda totiž může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout, odteče a rostlina trpí suchem dál,“ přibližuje situaci Zdeněk Rosa.
Proto vznikl projekt PRO CHMEL, který inicioval dlouhodobý partner českých chmelařů Plzeňský Prazdroj s mateřskou společností Asahi. „Bez chmelu by pivo nechutnalo tak, jak ho známe. Dává mu hořkou chuť i typickou vůni. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou se musíme starat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohly stále vychutnávat české pivo. V posledních letech jsme pěstitele podporovali prostřednictvím projektu Chytrá chmelnice, který mapoval srážky v jednotlivých oblastech. Chtěli jsme se ale dostat ještě dál a nabídnout chmelařům co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách nejen na konkrétní chmelnici, ale dokonce i řádek od řádku,“ popisuje Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje, vedoucí projektu PRO CHMEL.
Chmelové EKG
Prazdroj myšlenku rozvíjel ve spolupráci se společností Microsoft. Společně projekt také financují; Microsoft poskytl grant ve výši 190 tisíc dolarů z programu AI for Earth, obdobnou částkou se podílí také Prazdroj dohromady s Asahi. Společně oslovili ještě specialistu na chytrá technologická řešení pro zemědělskou výrobu, americkou společnost Agritecture. Ta v příštích dnech umístí na prvních chmelnicích meteostanice a do půdy senzory. Na jaře příštího roku je pak aplikuje i na rostliny chmele, které budou tou dobou už růst nad zemí. „Jde o takové chmelové EKG, které poskytne unikátní informace o tom, co český chmel potřebuje. Během celého jednoho růstového cyklu až do sklizně 2022 budeme sbírat data o vlivu počasí na růst chmele,“ vysvětluje výkonný ředitel Agritecture Henry Gordon-Smith.
Použité technologie umožní získat unikátní vstupní databázi dat. Tu doplní Microsoft o satelitní snímky i analýzu historických údajů o klimatu v jednotlivých mikroregionech. Obě technologické společnosti pak spolu vyvinou software s mobilní aplikací, který bude za pomoci umělé inteligence umět sesbíraná data vyhodnotit tak, aby pěstitelům poradila, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství.
„Svět čelí stále novým a novým environmentálním výzvám, proto se našimi technologiemi i grantovým programem snažíme podporovat jejich řešení. Věříme, že se nám podaří pomoci i českému chmelu. V dalším kroku bychom chtěli pěstitelům nabídnout nástroj, který by dokázal blížící se změny počasí v mikroregionech predikovat a s předstihem chmelařům říkat, kde nezalévat a v které části chmelnice naopak v příštích dnech vláhu přidat. Doufáme, že díky planetárnímu počítači – nástroji, který budujeme s cílem pomoci lidem pochopit ekosystém kolem nich prostřednictvím dostupných dat – budeme schopni lépe monitorovat a modelovat dopad klimatu i lidské činnosti na růst chmele,“ doplňuje Alex Mitro ze společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.
Po ČR zamíří projekt i do zahraničí
Projektu PRO CHMEL se v první vlně účastní šest pěstitelů z oblasti Žatecka. Ti byli ve spolupráci s Chmelařským institutem a Svazem pěstitelů chmele ČR vybráni tak, aby pokryli co možná nejširší škálu půdních a klimatických podmínek, v nichž se na Žatecku chmel pěstuje. Počítá se přitom s tím, že technologické řešení, které vznikne po příští sklizni, budou moci používat i další chmelaři nejen na Žatecku, ale z celého světa. Na projektu již nyní spolupracuje zhruba 30 expertů ze tří kontinentů; tj. od Singapuru po San Francisco, od Bělehradu po Quebec.
