Sciencemag.cz
Doporučujeme
Keramika z Makedonie z doby asi 6000 př. n. l.
Sídliště z mladší doby kamenné v Makedonii zkoumají v těchto dnech odborníci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Společně s makedonskými kolegy bádají na nalezišti Vrbjanská Čuka, které patří k jednomu z nejstarších a nejlépe dochovaných sídlišť této doby. Pouze z této oblasti Evropy pochází unikátní keramické modely domů místní vyspělé kultury prvních zemědělců, které jsou staré 8 tisíc let. Výzkum se snaží zjistit další informace o osídlení tohoto místa i způsobu života jeho původních obyvatel.
Na místě působí pracovníci a studenti botaniky Přírodovědecké fakulty a archeologie Filozofické fakulty Jihočeské univerzity s kolegy z Centra pravěkých studií v hlavním městě Skopje. Vrbjanská Čuka se nalézá nedaleko města Prilepu, které se nachází ve střední Makedonii v oblasti zvané Pelagonie. Ta je známa jak svojí bohatostí na neolitická sídliště, tak tím, že místní podmínky jsou vhodné pro zachování značného množství archeobotanického materiálu. Oblast proto láká zájemce o poznání daleké historie.
Neolit tedy mladší doba kamenná je pravěké období, které se datuje přibližně mezi 8 až 5 tisíci lety před naším letopočtem. Období je zlomové tím, že namísto dosavadního lovu a sběru se stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Člověk se tak začíná usazovat a cíleně se starat o svoji obživu. „Právě v Pelagonii se nachází nejstarší a také nejlépe dochovaná sídliště z té doby. V Čechách nic takového nenajdete, proto jsme velmi přivítali, že se výzkumu zde můžeme účastnit,“ popisuje význam lokality doc. Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity, šéf české výpravy. Spolupráci si pochvaluje a zmiňuje, že při ní pomáhá také to, že oba národy spojuje slovanský jazyk i příbuzná mentalita.
Klíčovou aktivitou studentů a jejich makedonských kolegů je zkoumání podlah výborně dochovaných domů, na nichž ulpěly zbytky potravy, plev, spáleného dřeva, pylu, zvířecích kostí a dalšího biologického materiálu. Jejich analýzou se dají zjistit informace o nejstarších zemědělských technologiích v Evropě a zase o něco posunout výzkum týkající se vývoje člověka té doby.
Pedagogové ke spolupráci přizvali studenty botaniky a archeologie JU cíleně. „Pro studenty je to skvělá praxe, rozhodli jsme se pro ně proto zde uspořádat letní školu. V rámci ní se učí základům analýzy rostlinných zbytků,“ upřesnil Jaromír Beneš s tím, že výuka probíhá jak přímo na nalezišti v terénu, tak v prostorách Ústavu staroslovanských studií v Prilepu, který poskytl letní škole technické zázemí. „Studenti mohou nalezené zbytky hned analyzovat, protože zde mají od makedonských kolegů k dispozici potřebné technické zázemí, například plavicí linku, která slouží k očišťování nalezených částeček, mikroskop a další potřebná zařízení,“ popisuje práci mladých kolegů Jaromír Beneš. Studenti se tak přímo v praxi učí na tom nejlepším „ostrém“ biologickém materiálu z neolitického sídliště.
Česká účast na výzkumu se neomezuje jen na praktické práce během průzkumu. Češi svým makedonským kolegům pomáhají s výzkumem i tím, že disponují řadou archeobotanických metod, které nejsou v Makedonii dosud k dispozici. Čeští odborníci tak v malé balkánské zemi zavádějí řadu inovativních metod, které Makedonci neznají. „Patří mezi ně například analýza škrobových zrn z neolitických mlecích zařízení nebo rozbor rostlinných fytolitů, což jsou poslední nerozložitelné mikroskopické fragmenty těl rostlin,“ vyjmenovává Jaromír Beneš. Spolupráce je tak podle něj oboustranně výhodná.
Výzkum v Makedonii potrvá do konce července. Naváže na něj práce v laboratořích, v které budou čeští botanici a archeologové pokračovat po návratu do Čech.
