Pixabay License. Volné pro komerční užití

První rok pandemie přinesl i nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění

Onemocnění COVID-19 nebylo jedinou významnou příčinou nárůstu počtu úmrtí v prvním roce pandemie. Nouzový stav přinesl mimo jiné omezení zdravotní péče a pravděpodobně také obavy pacientů související s opominutím vlastních zdravotních problémů. Dokládá to pozorovaný nárůst rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění podle místa úmrtí, a to především doma nebo v zařízeních sociální péče. Tématu se věnuje aktuální studie Národního institutu SYRI, která vyšla v prestižním časopise Nature, Scientific Report.

Studie mj. přináší data o systémových rizicích během zdravotnických krizí. „V případě budoucích zátěžových situací tohoto typu bude nutné posílit dostupnost akutní zdravotní péče, ale také klást důraz na informovanost pacientů, aby akutní zdravotné péči neodkládali,“ upozorňuje Dagmar Dzúrová, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví

Zatímco přímé dopady pandemie, tedy zvýšení úmrtnosti přímo vlivem onemocnění COVID-19, byly v minulých letech už zdokumentovány, o nepřímých dopadech víme podstatně méně. Lze předpokládat, že na počátku pandemie zásadní roli mohly sehrát změny v poskytování zdravotní péče, chování lidí, nebo také nepřesnosti kódování příčin smrti. Vědci SYRI se proto zaměřili na kardiovaskulární onemocnění, zaznamenané výkyvy v poskytování ambulantní i nemocniční kardiologické péče, i na výkyvy v úrovni úmrtnosti, včetně změn během roku, které odporují tradiční a dlouhodobě pozorované sezónnosti těchto procesů.

Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v Česku v letech před pandemií pozvolna klesala, případné výkyvy se objevovaly mj. také v souvislosti s výskytem chřipkových onemocnění. „Změna tohoto pozitivního trendu však nastala se začátkem pandemie. V dubnu 2020 došlo k nárůstu počtu úmrtí na srdeční onemocnění doma o 10 % ve srovnání s průměrem a téměř o 9 % v zařízeních sociální péče. To koresponduje s poklesem poskytované kardiologické ambulantní nebo nemocniční zdravotní péče v březnu a dubnu téhož roku. Ve stejné době v Česku platil nouzový stav,“ uvedla Dzúrová.

K ještě výraznějšímu nárůstu úmrtí na kardiovaskulární nemoci došlo na konci prvního roku pandemie, především v říjnu 2020 (nárůst proti průměru o 12 % v lékařských zařízeních, o 15 % doma a o 29 % v zařízeních sociální péče) a listopadu 2020 (v zařízeních sociální péče došlo k nárůstu proti průměru dokonce o 45 %, doma nebo ve zdravotnických zařízeních se zvýšení pohybovalo kolem 2–3 %). „Také v této době platil v Česku nouzový stav,“ uvedla Dzúrová. Rok 2021 byl z hlediska výkyvů kardiovaskulární úmrtnosti již klidnější, zásadní roli na výrazném zhoršení úmrtnostních poměrů tak sehrával přímo COVID-19. V porovnání s prvním pandemickým rokem nebyly v roce 2021 ani tak zásadní výkyvy v objemu poskytované zdravotní kardiologické péče. Poslední mimořádný nárůst počtu kardiovaskulárních úmrtí, ke kterým došlo v nemocnici, byl zaznamenán v prosinci 2022 (o 12 %), což odpovídá silné chřipkové epidemii, která tou dobou zasáhla velkou část Evropy.

„Během prvních dvou let pandemie bylo onemocnění COVID-19 hlavní příčinou úmrtí přispívající k poklesu střední délky života. V první roce pandemie, tedy v roce 2020 toto zjištění platí ale jen částečně, protože k celkovému zhoršení úmrtnosti z necelé pětiny přispěla také zvýšená úmrtnost na nemoci srdce a cév, což může souviset s omezením využívání odborné zdravotní péče v dobách nouzového stavu. Tyto změny však mohou mít příčiny jak na straně nabídky (tedy omezené dostupnosti péče), tak na straně poptávky, tedy zájmu nebo naopak odmítání či obavy zdravotní péči vyhledat,“ uvedla spoluautorka článku Klára Hulíková-Tesárková. Pro případy případných budoucích krizí ovlivňujících chování lidí nebo využívání zdravotní péče je podle autorek proto klíčové zajištění dostupnosti akutní zdravotní péče, ale také podpora povědomí obyvatelstva o zásadní roli a nezastupitelnosti akutní zdravotní péče v ochraně veřejného zdraví.

Více k výzkumu: Impacts of COVID-19 pandemic through decomposition of life expectancy according to leading causes and place of death in Czechia | Scientific Reports (nature.com)

tisková zpráva Národního institutu SYRI

Sobotní úplněk bude úhlově menší

Zatímco obvykle se ve velkém mluví o úplňku, je-li na své protáhlé dráze v té …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close