Sciencemag.cz
Doporučujeme
Přichází úsvit nového věku v astronomii, neboť svět poprvé na vlastní oči v spatří schopnosti NASA/ESA/CSA Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v plném rozsahu. Dnes byly zveřejněny první barevné snímky a spektroskopická data odhalující úchvatnou sbírku vesmírných jevů, které nám doposud zůstávaly utajeny.
První pozorování Webbova dalekohledu vypráví příběh námi dosud neobjeveného vesmíru vinoucí se všemi etapami dějin kosmu – od blízkých exoplanet až po nejvzdálenější pozorovatelné galaxie z doby raného vesmíru a samozřejmě všeho mezi nimi.
„Dnes předkládáme lidstvu nový průkopnický pohled na vesmír dalekohledem Jamese Webba – pohled, jaký se světu dosud nikdy nenaskytl,“ prohlásil ředitel NASA Bill Nelson. „Tyto snímky, včetně pohledů pronikajících doposud nejdále do hlubin vesmíru, nám názorně předvádějí, jak bude moci Webbův dalekohled přispět k odpovědím na otázky, které ještě ani neumíme položit; otázky, které nám umožní lépe porozumět vesmíru a našemu místu v něm.
„Neuvěřitelný úspěch týmu Webbova dalekohledu názorně předvádí to, co NASA umí nejlépe. Chopit se snů a ku prospěchu celého lidstva je proměnit ve skutečnost. Již se nemohu dočkat, jaké objevy učiníme – vždyť tým se svou prací teprve začíná!“
„Tyto první snímky a spektra z Webbova dalekohledu jsou mohutnou oslavou mezinárodní spolupráce, bez níž by se tato náročná mise nemohla uskutečnit,“ říká generální ředitel ESA Josef Aschbacher. „Chci poděkovat všem, kdo se podílejí na uvedení tohoto velkolepého dalekohledu do provozu a kdo nám přinášejí tyto první úžasné plody jeho práce, za to, že se tento historický den stal skutečností.“
Dnešní snímky a spektra ukazují schopnosti všech čtyř špičkových vědeckých přístrojů Webbova dalekohledu a potvrzují dosavadní předpoklady, že budoucí pozorování převratným způsobem změní naše chápání vesmíru i našich vlastních počátků.
„Dneškem začíná nový věk pozorování vesmíru a vzrušujících vědeckých objevů učiněných díky Webbovu dalekohledu,“ prohlašuje Günther Hasinger, vědecký ředitel ESA. „Jsem si jistá, že celoevropská astronomická obec se nyní, kdy začínáme s řádnou vědeckou činností, již nemůže dočkat výsledků pozorovacího času, který nám byl z prvního roku činnosti Webbova dalekohledu přidělen.“
„Práce na této misi byla jedním z naprostých vrcholů mé kariéry a jejím nejuspokojivějším obdobím“, říká Macarena Garcia Marin, vědkyně zodpovědná za přístroj dodaný agenturou ESA s názvem MIRI. „Spolu se svými kolegy dychtivě očekávám, co Webbův dalekohled dokáže a jaká překvapení nás díky jeho nebývalé kombinaci ostrosti obrazu a citlivosti přístrojů čekají.“
První cíle pozorování Webbova dalekohledu vybrala skupina zástupců NASA, ESA, CSA a Vědeckého institutu vesmírných dalekohledů:
SMACS 0723: Abychom skutečně pochopili naše počátky, musíme tyto galaxie sledovat zpět k jejich samému zrodu. Toto hluboké pole využívá čočkový efekt bližší kupy galaxií k nacházení těch nejvzdálenějších galaxií, které se kdy podařilo rozpoznat. Tento snímek je jen drobnou ukázkou schopností Webbova dalekohledu zkoumat hluboká pole.
WASP-96b: Zkoumání jiných planetárních soustav pomůže astronomům zjistit, do jaké míry běžnou či naopak neobvyklou je naše Sluneční soustava. Webbův dalekohled již odhalil přítomnost molekul vody na exoplanetě a nyní se pustí do zkoumání stovek dalších soustav, abychom lépe pochopili, z čeho se atmosféry jiných planet skládají.
Southern Ring: Od zrodu až po velkolepý konec v podobě planetární mlhoviny. Webbův dalekohled umí prozkoumávat odvržené prachové a plynové obálky stárnoucích hvězd, z nichž jednou mohou vznikat nové hvězdy či planety.
Stephans Quintett: Hvězdy pocházejí z mezihvězdného plynu a prachu a samy přispívají k jeho obrovským masám vířícím kolem galaxií. Prach se postupem času vyvíjí a Webbův dalekohled dokáže zkoumáním blízkých a vzájemně na sebe působících galaxií sledovat chování tohoto prachu. Nyní se vědcům naskýtá v dosud nevídaných podrobnostech vzácný pohled na vznik nových hvězd a víření mezihvězdného plynu vyvolané v galaxiích jejich vzájemným působením.
Carina Nebula: Při pohledu Webbovým dalekohledem na tuto a další podobné oblasti vzniku hvězd mohou vědci pozorovat nově vzniklé hvězdy a zkoumat plyn a prach, z kterých se skládají.
Zveřejněním prvních snímků a spekter začíná vědecká činnost Webbova dalekohledu, v jejímž rámci budou mít astronomové z celého světa příležitost pomocí čtyř přístrojů dalekohledu pozorovat vše od těles v naší sluneční soustavě až po raný vesmír.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl vynesen do vesmíru 25. prosince 2021 raketou Ariane 5 z evropského kosmodromu v jihoamerické Francouzské Guayaně. Po dokončení zatím nejsložitějšího a nejobtížnějšího navedení na cílovou oběžnou dráhu v dějinách podstoupil Webbův dalekohled několikaměsíční uvádění do provozu, během něhož byla jeho zrcadla pečlivě vzájemně seřízena a přístroje zkalibrovány na okolní kosmické prostředí a připraveny k plnění vědeckých úkolů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je celosvětově prvořadou vesmírnou observatoří. Webbův dalekohled bude řešit záhady v naší sluneční soustavě, sledovat vzdálené světy obíhající kolem jiných hvězd a zkoumat tajuplné struktury i samotný zrod vesmíru a naše místo v něm. Webbův dalekohled je mezinárodním programem vedeným agenturou NASA společně s jejími partnery ESA (Evropskou kosmickou agenturou) a Kanadskou kosmickou agenturou.
Hlavními příspěvky ESA k této misi jsou: přístroj NIRSpec, sestava optické lavice přístroje MIRI, vynesení na oběžnou dráhu a poskytnutí personálu k podpoře vědecké činnosti mise. Na oplátku za tyto příspěvky získají evropští vědci nejméně 15% celkového pozorovacího času tak jako v případě Hubbleova vesmírného dalekohledu agentur NASA/ESA.
