Sciencemag.cz
Doporučujeme
A proč lidé chovají plemena s placatým čumákem, když jsou tito psi vlastně permanentně nemocní.
Pes může pomáhat trestné činy vyšetřovat, může jim bránit, může se na kriminalitě podílet ve smyslu pomoci pachateli. Skutečně kuriózní je ovšem ve forenzních vědách nově popsaná role psa jako „svědka“. A to sice díky tomu, že na psí srsti se může v důsledku kontaktu s člověkem zachovat lidská DNA a tu lze pak odebrat a analyzovat.
Nová studie australských vědců (Flinders University) a policejních specialistů dokázala odebrat lidskou DNA od 20 psů z různých domácností. Lidskou DNA se podařilo získat ze vzorků se všech části těla psů, i když některé části trvale poskytovaly více DNA než jiné, například hlava a záda (odpovídá míře kontaktu s člověkem). Navíc DNA se ze psa může pak přenést i jinam, čili pes může fungovat rovněž jako vektor pro nepřímý přenos lidské DNA.
Kromě majitele (majitelů) psa a lidí žijících ve stejné domácnosti byla ve studii nalezena také DNA z neznámých zdrojů.
Něco podobného jako pro psy platí i pro kočky, to průvodní tisková zpráva zmiňuje jednou větou a dále nerozebírá.
Heidi Monkman et al, Presence of Human DNA on Household Dogs and Its Bi-Directional Transfer, Genes (2023). DOI: 10.3390/genes14071486
Zdroj: Flinders University / Phys.org
Kdo jsou majitelé buldočků?
Psí plemena s placatým čumákem, jako jsou francouzští a angličtí buldočci či mopslíci, jsou velmi oblíbená, přestože tito trpí závažnými vrozenými chorobami, částečně právě přímo v důsledku anatomie čenichu. Nejméně polovina psů těchto plemen se potýká s dýchacími obtížemi, často mají problémy s očima a více než 80 % z nich vyžaduje při porodu císařský řez. Kvůli svým zdravotním problémům se tito psi obvykle dožívají o 3–4 roky méně, než by se dalo očekávat na základě jejich velikosti. Průměrná délka života francouzských buldočků se dokonce pohybuje pouze kolem čtyř a půl roku (!).
V předním psovědném centru, na budapešťské Eötvös Loránd University, se pokusili přijít na to, proč si tedy lidé tyto psy pořizují. Jsou si těchto problémů kupující vědomi? Nebo hraje roli třeba to, že psi těchto plemen mají speciální psí pohled, větší sklon navazovat s lidmi oční kontakt?
Výsledky ukázaly, že příznivci těchto plemen jsou spíše mladší, mají nižší úroveň vzdělání a mají se psy menší zkušenost. Častěji se jedná ženy a lidi mající děti. Mívají vyšší emoční empatii, tj. větší sklon soucítit s utrpením jiné živé bytosti. Zdravotních problémů těchto plemen si nadšenci do nich vědomi bývají, alespoň v teorii. Utrpení psů jim určitě není lhostejné, ale zřejmě ho úplně nechápou. Například chrápající a supící buldoček jim připadá spíše roztomilý než dusící se, de facto neustále nemocný.
„V mnoha zemích probíhají osvětové kampaně o zdravotních problémech plemen s plochým čumákem. Jejich rostoucí obliba však naznačuje, že tyto kampaně nejsou příliš účinné. Je zřejmé, že pouhý výčet zdravotních problémů lidi od nákupu těchto psů neodradí,“ uvádí průvodní tisková zpráva.
Bognár, Z., & Kubinyi, E. (2023). The brachycephalic paradox: The relationship between attitudes, demography, personality, health awareness, and dog-human eye contact. Applied Animal Behaviour Science, 105948. https://doi.org/10.1016/j.applanim.2023.105948
Zdroj: Eötvös Loránd University
Poznámky PH:
Věk dožití je jedna věc (mám-li v oblibě potkany, pořídím si potkana, i když žijí ještě kratší dobu), ale to, že tito psi kvůli dýchání už za života mohou dost trpět, by lidé brát v úvahu mohli? Podle studie by proto právě tímto směrem mohly mířit osvětové kampaně.
Kuriózní je, že studie možná i naznačuje, že lidé si tato plemena pořizují právě kvůli tomu, že mají pocit, že tito psi trpí a je jim jich líto, dojímá je to (viz ta zmíněná vyšší empatie), byť jde o logiku postavenou na hlavu?
Jak se psi snaží gestikulovat obličejem
Podle nové studie George Washington University psi s jednoduššími obličeji – např. plemena, jejichž tváře jsou jednobarevné bez výraznějších obličejových znaků – při interakci s člověkem zřejmě zkoušejí dělat více pohybů obličeje nebo se i více snaží měnit výraz. Lidé pak u těchto plemen jejich výrazy zřejmě také lépe čtou. Výzkumu se zúčastnilo více než 100 psů a jejich majitelů.
Studie také zjistila, že starší psi se zdají být v komunikaci se svými lidmi méně expresivní, což může být způsobeno tím, že mají již s majiteli delší a lépe navázaný vztah, takže se nemusí tolik snažit, aby jim pán porozuměl. Expresivnější pak dále mají být psi pracovní nebo vysoce vycvičení, kde se často vyžaduje plynulá komunikace s člověkem a lidé bývají navíc schopní signálům od psa lépe porozumět (jsou sami „cvičení“).
Viz obrázek výše.
Courtney L. Sexton et al, What Is Written on a Dog’s Face? Evaluating the Impact of Facial Phenotypes on Communication between Humans and Canines, Animals (2023). DOI: 10.3390/ani13142385
Zdroj: George Washington University / Phys.org
Credit: The George Washington University
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Pochybuji, že by se psi vyvinuli z vlků. Někdo sděloval, že byli na Zem dopraveni. Jak sleduji po roky články o rozdílech mezi psi a vlky, věřím jejich mimozemskému původu.