Významného úspěchu dosáhl absolvent bakalářského studijního programu Biomedicínská technika a student navazujícího magisterského studijního programu Biomedicínské inženýrství Bc. Jakub Kollár, který se spoluautory z týmu Bio-Elektromagnetizmu publikoval na pozici prvního autora výsledky své bakalářské práce v prestižním časopise Cancers (dle WOS je impakt faktor časopisu 6,56 a časopis patří v oboru Oncology do prvního kvartilu).
V publikaci s názvem „Microwave Catheter Navigation System for the Radiofrequency Liver Ablation“ se Bc. Jakub Kollár společně se spoluautory Dr. Dřížďalem, prof. J. Vrbou, doc. D. Vrbou, Ing. Pokorným, Dr. Novákem a doc. Fišerem zabývá vývojem inovativního navigačního systému pro radiofrekvenční (RF) ablaci jater založeném na ultra-širokopásmovém (UWB) radaru. Hlavním cílem bylo navrhnout systém pro navigaci operatéra zavádějícího RF ablační katétr pro ablaci nádoru jater. Současné navigační systémy využívají ionizující záření (RTG a CT) či ultrazvuk.
Publikovaný systém se skládá z osmi UWB antén, které jsou v jedné rovině připevněny k pacientově trupu. Antény vysílají postupně krátké UWB impulzy, které trvají přibližně 1 nanosekundu. Elektromagnetická vlna se šíří pacientovým tělem a v případě dopadu na katétr se odrazí a je zachycena okolními anténami. Z časového posunu mezi vyslaným a přijatým UWB pulzem lze poté přesně rekonstruovat pozici katétru. UWB radarový systém byl v rámci vývoje realizován a experimentálně ověřen sérií měření. Prostorová odchylka detekce pozice katétru činila přibližně ± 3 mm.
Bc. Jakub Kollár nyní pracuje na druhé generaci systému. Nový systém bude osazen zmenšenými anténami, což umožní rozšířit systém pro zobrazování ve 3D. Dalším ambiciózním cílem je monitorace průběhu samotné ablace. V případě dosažení stejně povzbudivých výsledků experimentu budou provedeny experimenty na ex-vivo tkáních a případně animální experimenty.
Vývoj nového UWB radarového systému pro navigaci radiofrekvenčního katétru pro ablaci nádorů jater přinese lepší orientaci lékaře při jeho zavádění do cílové oblasti, čímž se zvýší bezpečnost a rychlost zákroku. „Dalším vývojem bychom rádi systém inovovali tak, aby bylo možné sledovat množství ablované tkáně v reálném čase a ve 3D. Tím by se zvýšila přesnost léčby,“ doplňuje doc. Ing. Ondřej Fišer, Ph.D., člen výzkumného týmu Bio-elektromagnetizmu FBMI.
Článek je dostupný zde: https://www.mdpi.com/2072-6694/14/21/5296