Po uplynutí dalšího roku stojí za to snad pár poznámek, jak se uplynulá doba odrazila na provozu Sciencemagu, respektive co se za ten rok odehrálo ve vědě.
Pokud začneme samotným webem – v době pokročilé umělé inteligence a automatických překladačů samozřejmě přetrvává otázka, zda Sciencemag dokáže pro čtenáře přinášet nějakou přidanou hodnotu. K prakticky veškerému obsahu zde se s trochou (opravdu jen trochou) úsilí může zájemce dostat i jinak. Navíc obsahem Sciencemagu je spíše pelmel zajímavostí, než že by šlo o nějaký reprezentativní přehled mapující (pokud možno všechny) důležité vědecké objevy. To ovšem stejně prakticky nejde. Jiné česky psané weby o vědě nebo vědecké rubriky větších zdejších médií jsou na tom myslím podobně, a to bez ohledu na to, kolik lidí za nimi stojí.
Unikátní na Sciencemagu bylo podle mého názoru publikování úryvků z populárně-vědeckých knih. Sice se prozatím podařilo udržet týdenní periodicitu, ale do budoucna to určitě možné nebude. Knižní trh v této kategorii v češtině vypadá, jak vypadá. A mimochodem – na přehled těch nejlepších knih za rok 2024 dojde se zpožděním, ještě po několika úryvcích.
Opět musím zopakovat omluvu, že obsah Sciencemagu dělám „dopředu“ – aby, když mě zahltí jiná práce, mohly na webu vycházet každý den nové texty. V důsledku toho se pak mnohé informace objeví se zpožděním (nicméně nejde o zprávy z burzy ani předpověď počasí, že…).
Co se pak týče největších vědeckých událostí v uplynulém roce, pro mě byla jednoznačně trendem umělá inteligence (a co pro vás?). To ovšem platilo už i pro ten rok předešlý. V této souvislosti snad ještě jeden odkaz. Kdysi jsem měl ve velké oblibě přednášky Biologických čtvrtků ve Viničné, dnes se občas dívám na příslušný web a sleduji příslušná videa.
Velice mě zaujala přednáška: Petr Tureček: Ono to žije! – O možnostech života na bázi AI a mezích organického šovinismu
Dozvíte se zde, že umělá inteligence zvládá Turingův test (tak, jak se chápe dnes, Turing ho původně zformuloval poněkud složitěji jako „imitační hru“, kde předstírají všichni). Modely LLM mnohdy působí lidštěji než samotný člověk, píší básně lepší (= jinými lidmi lépe vnímané) než lidé. Umělá inteligence může stejně dobře básníkem jako klobásníkem (od koho je toto spojení, kdo si vzpomene?) – a to i doslova, protože s AI se experimentuje i v oblasti kuchařských receptů.
Zpět k odkazovanému videu: Jaké jsou meze současných modelů, měli bychom jim udělovat nějaká práva? Jsou živé? A co to vůbec znamená život – je jeho předpokladem např. rozmnožování nebo smrt, co by to znamenalo pro AI? (A dojde na velice hezký výrok „Život je oheň pod vodou“.) Plus: veřejně dostupné modely typu ChatGPT jsou svými tvůrci záměrně osekané, částečně kvůli bezproblémovému fungování „pro byznys“, nejspíš ale i z jiných důvodů.
(Mimochodem – jak vnímáte překryv termínů inteligentní a živé? Je inteligentní podmnožinou, čili je-li něco inteligentní, musí to být i živé? Já bych to tak nebral.)
A když už jsem u doporučování videí z Viničné, též se mi velmi líbilo:
Klára Hlouchová: Náhoda, nebo nutnost? – Proč právě našich dvacet aminokyselin
Za podporu v tomto roce děkuji především:
Matematicko-fyzikální fakulta UK
Vysoké učení technické v Brně
Přírodovědecká fakulta UK
Ahoj! Mě osobně moc sedí jak fungujete, už moc nestíhám sledovat podrobně vše co mě zajímá a u vás získám rychlý přehled, kolikrát mě zaujmou i věci, co bych ani běžně nehledal.