Sciencemag.cz
Doporučujeme
Spolehlivý přísun plynného vodíku je nezbytný pro fungování moderní společnosti. Hnojiva vyráběná z vodíku přispívají k zásobování poloviny světové populace potravinami a vodík má být do budoucna také významným zdrojem energie. Vodík se dnes vyrábí především z uhlovodíků, což s sebou přináší emise CO2. Jinými cestami produkovaný „zelený“ vodík není v tuto chvíli komerčně konkurenceschopný.
Nový výzkum Oxfordské univerzity ve spolupráci s Durhamskou univerzitou a Torontskou univerzitou nabízí řešení: „přírodní“ vodík. Za poslední miliardu let se v kontinentální zemské kůře vyprodukovalo tolik plynného vodíku, že by to stačilo na pokrytí energetických potřeb lidstva nejméně na 170 000 let. Přestože část tohoto množství unikla, spotřebovala se nebo je dnes pro nás nedostupná, stále ho zde zbývá hodně.
Studie nastiňuje klíčové faktory potřebné k vytvoření průzkumné strategie pro nalezení různých „vodíkových systémů“. K hlavním kritériím patří množství produkovaného vodíku, typy hornin a podmínky, v nichž se tyto horniny vyskytují. Zohlednit je třeba způsob migrace vodíku z těchto hornin do podzemních rezervoárů, podmínky, které umožňují vznik plynového zásobníku, a vlivy, které vodík ničí (spotřebovávají). Například v podzemí žijící mikroorganismy vodík využívají rovněž. Hledáme-li dobře využitelné zásobníky vodíku, měli bychom tedy analyzovat mj. mikrobiální kontaminace. Řadu z těchto faktorů dosud dobře neznáme, zejména chemické reakce, při nichž vodík vzniká (reakce vody s horninami) nebo se naopak spotřebovává.
Existuje zde plno spekulací i přehnaných očekávání, například co se týče vodíku ze zemského pláště (zde je nová studie skeptická). Naproti tomu ekonomicky využitelné zdroje vodíku („kompletní vodíkový systém“) by se mohly nacházet v řadě běžných geologických prostředí v zemské kůře, stačí zřejmě kombinace několika podmínek.
Některé ze zdrojů vodíku mohou být geologicky poměrně mladé, vytvořily (nebo tvoří) vodík „nedávno“ (miliony až desítky milionů let), jiná jsou skutečně staré (stovky milionů let). Příslušná prostředí jsou různorodá a mohla by se nacházet na celém světě (různá na různých místech).
Potenciál přírodního geologického vodíku motivoval autory k založení průzkumné společnosti Snowfox Discovery Ltd.
Natural hydrogen resource accumulation in the continental crust, Nature Reviews Earth & Environment (2025). DOI: 10.1038/s43017-025-00670-1
Zdroj: University of Oxford / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Zajímalo, by mě jaké vedlejší účinky by půrmyslové spalování vodíku mělo, zvláště toho volného z hornin. Je třeba si uvědomit, že spálením vodíku s kyslíkem vzniká voda. Tedy jednak by přibylo vody, což zvýší srážkovost, vlhkost vzduchu a především lokální klima. Druhá věc je, že tím ubývá kyslík z atmosféry. V horizontu desítek let to nebude žádná tragedie, ale pokud bychom to rozpočtítali na staletí, tisíciletí a víc, tak se tím může rovnováha hodně vychýlit. Vodní pára se na skleníkovém efektu podílí nejvíce ze všech plynů i když není tak účinná, tak je nejzastoupenější. Dlouhodobě ji přidávejte do atmosféry a můžete skončit jako Venuše. Krytický úbytek kyslíku a nárůst H2O v plynné formě. Mohlo by to být horší jak CO2 konec světa.
Zajímalo, by mě jaké vedlejší účinky by půrmyslové spalování vodíku mělo, zvláště toho volného z hornin. Je třeba si uvědomit, že spálením vodíku s kyslíkem vzniká voda. Tedy jednak by přibylo vody, což zvýší srážkovost, vlhkost vzduchu a především lokální klima. Druhá věc je, že tím ubývá kyslík z atmosféry. V horizontu desítek let to nebude žádná tragedie, ale pokud bychom to rozpočtítali na staletí, tisíciletí a víc, tak se tím může rovnováha hodně vychýlit. Vodní pára se na skleníkovém efektu podílí nejvíce ze všech plynů i když není tak účinná, tak je nejzastoupenější. Dlouhodobě ji přidávejte do atmosféry a můžete skončit jako Venuše. Krytický úbytek kyslíku a nárůst H2O v plynné formě. Mohlo by to být horší jak CO2 konec světa.