Archiv článků: vodík

Reionizaci vesmíru mohly způsobit malé galaxie

Astrofyzikové si dosud příliš nevědí rady s problémem reionizace vesmíru. Po velkém třesku se vesmír nacházel v horkém stavu, kdy většina protonů a elektronů existovala vedle sebe. Jak vesmír chladl, spojovaly se do atomů vodíku. Jenže ačkoliv vesmír chladne dál, mezitím došlo cca 1 miliardu let po velkém třesku (nebo …

více »

Unikátní tomograf dokáže zjistit poškození oceli vodíkem

Vysokopevnostní oceli jsou náchylné k vodíkovému zkřehnutí, pokud do jejich struktury vstoupí atomární vodík. Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uvedl do provozu nové unikátní zařízení – tomograf pro studium struktury materiálů. Přístroj bude využíván především ke studiu vnitřní struktury pevných materiálů, odhalování výrobních vad nebo vad vzniklých při …

více »

Izomery vodíku za vysokého tlaku zanikají

Molekula vodíku H2 může existovat v podobě ortho (jádra atomu v molekule mají stejný spin) nebo para (opačný spin). Některými vlastnostmi, např. elektrickou či tepelnou vodivostí, se oba izomery vodíku od sebe liší. Podíl obou těchto forem závisí mj. na teplotě, obě formy vodíku na sebe tedy mohou přecházet, i …

více »

Vědci navrhují na Marsu elektrolyzovat přímo solanku

Většina technologií elektrolytického rozkladu vody vyžaduje vodu čistou, slanou je nejprve třeba odsolit. Na Marsu je však kapalná voda přítomná hlavně jako slaný roztok, jehož hlavní složkou je chloristan hořečnatý. Vijay Ramani z Washington University v St. Louis a jeho kolegové proto vyvinuli nový postup elektrolýzy vody speciálně šitý na …

více »

Uhlík v supernovách může vznikat rychleji

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

více »

Umělá inteligence odhadla vznik kovového vodíku

periodická tabulka

V nitru velkých planet Sluneční soustavy (a pochopitelně i mnohých exoplanet) předpokládáme fázi pevného vodíku, který se bude chovat jako kov, včetně dobré elektrické vodivosti. Problém je, že v pozemských podmínkách takovou formu vodíku těžko připravit; vyžaduje vysoké teploty a především tlaky (miliony atmosfér), které je obtížné realizovat i pomocí …

více »

Zeptosekundy: Změřili rekordně krátký časový úsek

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

více »

Zvuk má mít maximální rychlost – 36 km/s

Maximální rychlost má světlo (ve vakuu), totéž se týká podle nového zjištění i zvuku. Dosud je jako maximum uváděno cca 18 km/s v diamantu coby nejtvrdším známém materiálu (poznámka: respektive asi něco podobného v nově objevovaných materiálech, které jsou deklarovány jako „tvrdší než diamant“). Obecně platí, že pevnými materiály se …

více »

Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close