Archiv článků: vodík

Izomery vodíku za vysokého tlaku zanikají

Molekula vodíku H2 může existovat v podobě ortho (jádra atomu v molekule mají stejný spin) nebo para (opačný spin). Některými vlastnostmi, např. elektrickou či tepelnou vodivostí, se oba izomery vodíku od sebe liší. Podíl obou těchto forem závisí mj. na teplotě, obě formy vodíku na sebe tedy mohou přecházet, i …

více »

Vědci navrhují na Marsu elektrolyzovat přímo solanku

Většina technologií elektrolytického rozkladu vody vyžaduje vodu čistou, slanou je nejprve třeba odsolit. Na Marsu je však kapalná voda přítomná hlavně jako slaný roztok, jehož hlavní složkou je chloristan hořečnatý. Vijay Ramani z Washington University v St. Louis a jeho kolegové proto vyvinuli nový postup elektrolýzy vody speciálně šitý na …

více »

Uhlík v supernovách může vznikat rychleji

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

více »

Umělá inteligence odhadla vznik kovového vodíku

periodická tabulka

V nitru velkých planet Sluneční soustavy (a pochopitelně i mnohých exoplanet) předpokládáme fázi pevného vodíku, který se bude chovat jako kov, včetně dobré elektrické vodivosti. Problém je, že v pozemských podmínkách takovou formu vodíku těžko připravit; vyžaduje vysoké teploty a především tlaky (miliony atmosfér), které je obtížné realizovat i pomocí …

více »

Zeptosekundy: Změřili rekordně krátký časový úsek

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

více »

Zvuk má mít maximální rychlost – 36 km/s

Maximální rychlost má světlo (ve vakuu), totéž se týká podle nového zjištění i zvuku. Dosud je jako maximum uváděno cca 18 km/s v diamantu coby nejtvrdším známém materiálu (poznámka: respektive asi něco podobného v nově objevovaných materiálech, které jsou deklarovány jako „tvrdší než diamant“). Obecně platí, že pevnými materiály se …

více »

Fotosyntéza živých mutantních sinic může produkovat i vodík

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

více »

Změna: `Oumuamua prý z vodíkového ledu nebyla

A jak to souvisí s temnou hmotou. Názory se liší a poznatky vyvíjejí. Nová studie zpochybňuje, že by objekt `Oumuamua, zajímavý svým původem z oblastí mimo Sluneční soustavy, byla kusem zmrzlého molekulárního vodíku. Viz také: Nová teorie tvrdí, že `Oumuamua byla vodíkový ledovec Nejde přitom pouze o toto těleso. Podle …

více »

Skrytá biosféra pod dnem oceánu nás ovlivňuje víc, než bychom čekali

Globální cyklus vodíku začíná ještě v oceánské kůře. Archea, anaerobní „pravé“ bakterie a další navázané organismy u hlubokomořských vývěrů či ještě hlouběji v zemské kůře nejsou zajímavé zdaleka jen kvůli tomu, že v tomto prostředí pozemský život nejspíš vznikl. I dnes tyto organismy mohou ovlivňovat globální biochemické cykly a s …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close